Hlavní obsah

Workoholismus prý zdraví neškodí, pokud svou práci milujete

Novinky, luk

Workoholismus je termín označující závislost na práci, která funguje stejně jako třeba nadměrné hraní na automatech. Má se za to, že přemíra práce a nezdravý vztah k ní jdou ruku v ruce s dalšími psychickými i fyzickými potížemi. Podle kanadských vědců ovšem záleží na tom, jestli svou práci skutečně milujete.

Foto: Profimedia.cz

Závěry nejnovější studie zpochybňují současnou vlnu varování před neblahými důsledky z přepracování.

Článek

Termín „workoholismus“ začali psychologové používat kolem roku 1950, když hledali slovo, jakým by popsali stále častější závislost, velmi podobnou gamblingu.

O workoholicích si okolí často říká, že se jednou upracují k smrti. Podle jedné nové studie to ale platí jen o některých lidech. Ti, kdo svou práci opravdu milují, netrpí obvykle žádnými zdravotními ani psychickými problémy, i když pravidelně pracují přesčas a na e-maily odpovídají prakticky non-stop. Závěry této studie zpochybňují současnou vlnu varování před neblahými důsledky přepracování, které by měly zahrnovat sklony k ADHD, depresím a srdečním potížím z nedostatku spánku.

„Klíčový je opravdový zájem a ponoření do práce,“ řekla pro web DailyMail.co.uk profesorka Lieke ten Brummelhuisová, vedoucí výzkumného týmu na Beedie School of Business na Univerzitě Simona Frasera. „Je velký rozdíl mezi pracovníky, jejichž sklony k přepracování pramení z vnitřní potřeby neustále se soustředit na všechny výzvy, které jejich práce přináší, a mezi těmi, kteří pracují příliš, protože se bojí, že o místo přijdou, nebo kteří se upínají na své ambice.“

Dotazníky přinesly překvapení

Výzkumný tým spolupracoval s Univerzitou v Pensylvánii a Univerzitou v Severní Karolíně. Analyzovali odpovědi v dotaznících od 1 277 pracovníků velké nadnárodní poradenské firmy. Následně 763 pracovníků z této skupiny poslali na lékařskou prohlídku.

Z dotazníků vyplynulo, kolik hodin denně zaměstnanci pracovali, jak vysoké byly jejich sklony k workoholismu, jak byli ponoření do své práce a do jaké míry se cítili zdraví a v pohodě. Lékařské vyšetření se pak soustředilo na rizika srdečních onemocnění a cukrovky.

Workoholismus byl u zaměstnanců těsně spojen se stížnostmi na zdravotní potíže způsobené stresem. Nicméně náznaky, že by tyto potíže mohly přerůst až v diabetes nebo infarkt, byly přítomny pouze u lidí, jejichž pocity ponoření a zapojení do práce byly podprůměrné. Workoholici s nadprůměrnými pocity ponoření do práce žádné známky ohrožení těmito nemocemi nevykazovali. Rizikové faktory u nich byly dokonce přítomny méně než u lidí, kteří neměli žádné sklony k workoholismu. Zdá se tedy, že pokud usilovně pracujete na něčem, co vás naplňuje, může to být dokonce dobré pro vaše zdraví.

Profesorka ten Brummelhuisová pro DailyMail.co.uk podotkla: „Lidé sužovaní psychosomatickými potížemi a dalšími problémy, které workoholismus může přinášet, by měli sami sobě položit otázku: proč vlastně tolik pracuji? Jestli je to ze zaujetí a lásky k vaší práci, budete, zdá se, v pohodě. Jestli ale cítíte dopady na své zdraví, není to asi úplně ono – a měli byste se snažit provést ve svém životě nějaké změny.“

Výběr článků

Načítám