Článek
Podle astronomů je zhruba 60 procent všech galaxií ve vesmíru spirálních, uvádí zpravodajský web CNN.
Kupříkladu i naše galaxie Mléčná dráha je spirální galaxií - a v jenom z jejích ramen se nachází naše Sluneční soustava.
- Jako galaxie označujeme k sobě gravitačně svázané skupiny hvězd, mezihvězdnou hmotu, kosmický prach a další vesmírná tělesa. Spirální galaxie jsou jedním ze čtyř typů galaxií, ty totiž rozlišujeme podle jejich hmotnosti, velikosti a tvaru. Charakteristickým znakem takové galaxie je středová oblast, která má kulový tvar, přičemž z ní vybíhají dvě a více spirálních ramen. Ve spirálních galaxiích se nachází desítky až stovky miliard hvězd.
Dalekohled Jamese Webba jako jediný dokáže díky infračervenému záření pozorovat velmi staré a vzdálené objekty a zároveň pořídit jejich velmi detailní snímky. Díky takovým pozorováním mohou astronomové lépe porozumět vzniku hvězd a spirálních galaxií.
Prstence planety Uran už nejsou skryté. Webbův teleskop nabízí nový, detailní pohled
Americký vesmírný úřad NASA nedávno zveřejnil snímky devatenácti galaxií, v jejichž spirálních ramenech zachytila Webbova kamera miliony hvězd. Ty poznáme tak, že jejich záře má modrou barvu. Některé hvězdy jsou po spirálních ramenech rozptýlené, jiné můžeme naopak pozorovat ve hvězdokupách.
Vesmírný teleskop Jamese Webba pozoroval 19 blízkých spirálních galaxií.
„Nové Webbovy snímky jsou mimořádné. Jsou ohromující i pro vědce, kteří studují tytéž galaxie již desítky let. Bubliny a filamenty (galaktická vlákna) jsou rozlišeny do nejmenších měřítek, jaká kdy byla pozorována, a vyprávějí příběh o cyklu vzniku hvězd,“ okomentovala to vědkyně a členka projektu PHANGS Janice Leeová.
Vznik hvězd, jádra galaxií a supermasivní černé díry
Vědce zaujala také data z přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument), který je součástí Webbova teleskopu. Na snímcích lze pozorovat zářící kosmický prach a hvězdy, které se ještě plně nezformovaly, ale jsou uzavřeny v plynu a prachu a vypadají jako červené tečky. Právě na těchto místech, kde je plyn a prach, bychom našli nejnovější a nejhmotnější hvězdy v galaxiích.
Vesmírný prach zkresluje výsledky měření galaxií, upozornili čeští vědci
Snímky z vesmírného dalekohledu také ukazují velké sférické slupky nacházející se v plynu a prachu.
„Tyto díry mohly být vytvořeny jednou nebo více hvězdami, které explodovaly a vyryly obří díry v mezihvězdném materiálu,“ vysvětlil Adam Leroy, profesor astronomie na Ohio State University v Columbusu.
ESA dala zelenou nové vesmírné misi. Češi se podílejí na stavbě sondy
Podle vědců galaxie rostou směrem zevnitř ven, tvorba hvězd tak začíná v jádrech galaxií, a ty se od nich poté spirálovitě vzdalují. Čím dále se hvězda nachází od jádra galaxie, tím spíše se jedná o mladší hvězdu. V blízkosti jader galaxií jsou naopak starší hvězdy. Ty na snímcích září modrou barvou.
It's always better when we're together ❤️ 💙
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) February 6, 2024
In these galaxy images, Webb data is highlighted in red and @NASAHubble data in blue. While Webb shows dust glowing in infrared light, Hubble's visible light view tells us where starlight is absorbed by dust: https://t.co/hM0APgsJxo pic.twitter.com/Ea8Ql6PZlg
Některá jádra galaxií obsahují růžovočervené difrakční paprsky, což jsou čáry, které vyzařují z jasných světelných zdrojů. Podle astronomů je takové zabarvení znamení, že se na takovém místě může nacházet aktivní supermasivní černá díra.
Astronomové ukázali skutečnou barvu planet Uran a Neptun
Díky snímkům z Webbova teleskopu a na základě dalších dat z projektu PHANGS mohou vědci pokračovat v dalším výzkumu a vytvořit tak ucelenější pohled na životní cykly hvězd.
Dalekohled Jamese Webba v kostce:
Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu by měl poskytovat záběry ve vyšším rozlišení a přinášet vědcům lepší možnosti zkoumání. Je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.
Snímky z dalekohledu Jamese Webba byly získány v rámci projektu PHANGS (Physics at High Angular resolution in Nearby GalaxieS; Fyzika v blízkých galaxiích ve velkém úhlovém rozlišení).
Na tomto projektu se podílí více než 150 astronomů z celého světa, kteří také zkoumají snímky z Hubbleova vesmírného dalekohledu nebo z přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer), který je součástí Velmi velkého dalekohledu (VLT). Ten provozuje Evropská jižní observatoř (ESO) v chilské poušti Atacama.
Webbův teleskop pomohl odhalit nejvzdálenější „dvojče“ naší Mléčné dráhy
