Hlavní obsah

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než kolem Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě ve středu Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Foto: ESA

Ilustrace objevu exoplanety

Článek

Objevená exoplaneta, oficiálně označená jako LHS 475 b, dosahuje 99 procent průměru Země. Je však o několik set stupňů teplejší, protože je ke své hvězdě mnohem blíž, než je kterákoliv planeta Sluneční soustavy ke Slunci – oběhne okolo ní za dva dny. Červený trpaslík, kolem kterého obíhá, má ale oproti naší hvězdě poloviční teplotu.

Planeta se nachází v souhvězdí Oktant, zhruba 41 světelných let od naší planety. I přes tuto vzdálenost se vědci pomocí teleskopu pokusili zjistit složení atmosféry, zatím však nevědí, jestli vůbec nějaká planetu obklopuje. Některé typy atmosfér ale mohou vyloučit, například hustou atmosféru s převahou metanu, podobnou jako má Saturnův měsíc Titan. Doufají, že jim odpovědi přinesou nová měření, která plánují provést při dalších pozorováních letos v létě.

„Webb nás stále víc přibližuje k novému poznání světů podobných Zemi mimo Sluneční soustavu, a to je jeho mise teprve na začátku,“ uvedl Mark Clampin, šéf astrofyzikálního oddělení v ústředí Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve Washingtonu.

Foto: NASA, ESA, CSA, STScI, A. Pagan

Hvězdokupa NGC 346

Hvězdokupa, která se na snímku Webbova teleskopu jeví jako růžovočervený mrak na třpytící se černi vesmíru, se nachází v Malém Magellanově oblaku, trpasličí galaxii v blízkosti naší Mléčné dráhy. Astronomové tuto oblast zkoumali, protože podmínky v NGC 346 se podobají těm, které ve vesmíru vládly před více než deseti miliardami let.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard korun) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Výběr článků

Načítám