Webb pořídil nezvyklý snímek Neptunu. Po 33 letech pořádně vidíme jeho prstence

Webbův snímek Neptunu, který pořídil aparát NIRCam 12. července, poprvé po více než třech desetiletích plně zaostřil na prstence této planety, sdělily americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA).

„Jsou to tři desetiletí, co jsme naposledy viděli tyto slabé prachové prstence, a toto je poprvé, co je vidíme v infračerveném světle,“ cituje zpravodajská stanice CNN Heidi Hammelovou, odbornici na Neptun a interdisciplinární vědkyni z projektu Webbova teleskopu.

Podobně detailně tyto planetární prstence zachytila sonda Voyager 2, když kolem Neptunu v roce 1989 prosvištěla. Vědci připomínají, že některé z nich nebyly od onoho průletu Voyageru vidět vůbec, natož s takovou jasností.

Kamerové přístroje Webbova teleskopu zkrátka odhalují planetu Neptun v novém světle, radují se astronomové.

Nejvýraznějšími rysy atmosféry Neptunu na snímku jsou série jasných skvrn na jižní polokouli planety, které představují metanová ledová mračna ve vysokých nadmořských výškách. Tenký pruh jasu obíhající kolem rovníku by mohl být „vizuálním podpisem“ globální atmosférické cirkulace, která pohání Neptunovy větry a bouře. Webb navíc poprvé objevil souvislý pás mraků obklopující dříve známý vír na jižním pólu.

JWST rovněž zaznamenal i měsíce tohoto ledového obra.

Pohled Hubbleova teleskopu na tuto planetu vypadá úplně jinak než u Webba. Je to tím, že tyto dva dalekohledy sledovaly planetu v různých vlnových délkách světla.

Jak na svém Twitteru upozornil specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze, na dalekohledu nyní došlo k závadě na přístroji MIRI.

„Mechanizmus jednoho z kol s difrakčními mřížkami při pohybu vykazoval vyšší tření. Do ukončení vyšetřování tak bylo jeho využívání pozastaveno. MIRI tak, snad pouze dočasně, přišel o jeden z pracovních režimů,“ popsal.