Vzrostla chuť studovat stavební obory středních škol

Růst počtu prváků ve stavebních oborech v uplynulých letech podle institutu převýšil i tempo, jakým začalo přibývat středoškoláků v důsledku demografického vývoje.

Podle zástupců stavebních firem je v Česku potíž najít nové odborné zaměstnance. Chybějí podle nich jak vysokoškolsky vzdělaní odborníci, tak stavební dělníci, elektromontéři, řemeslníci či obsluha stavebních strojů.

Například podle mluvčího Finepu Davida Jiruška prohrává stavebnictví u mladé generace při výběru školy s humanitními obory a podle mluvčí Skupiny Strabag Česko a Slovensko Edity Novotné český vzdělávací systém moc nerozvíjí žáky směrem k technickým oborům.

Podle NPI se ale zájem o stavební obory ve středních školách v posledních letech zvyšuje. Mezi roky 2018 a 2021 se v nich počet nově přijatých zvedl z 4324 na 5344 a jejich podíl stoupl z 5,6 na 6,2 procenta všech přijímaných středoškoláků.

„Je možno konstatovat, že po postupném mnohaletém poklesu došlo (u nově přijatých do stavebních oborů) od roku 2018 k nárůstu, který převyšuje populační nárůst,“ konstatovala Šplíchalová.

Ze statistik ministerstva školství plyne, že počet přijatých do prvních ročníků středních škol se mezi roky 2018 a 2021 zvedl asi o deset procent. Ve stavebních oborech stoupl o zhruba 24 procent.

Růst zájmu o stavebnictví se podle Šplíchalové týká hlavně učebních oborů. Podíl nově přijatých učňů v nich narostl od roku 2017 ze 7,5 procenta na loňských 9,4 procenta žáků nastupujících do prvních ročníků. Naproti tomu v maturitních oborech jejich podíl vzrostl už v letech 2016 až 2018 a v posledních letech spíš jen stagnoval. Nově přijatí v maturitních stavebních oborech loni tvořili kolem 5,1 procenta všech prváků.

„Poměrně výrazný nárůst žáků přicházejících do stavebních učebních oborů je ovlivněn nejen dlouhodobou podporou a propagací, ale v posledních dvou letech také propadem možnosti uplatnění v gastrooborech, ve kterých došlo k posílení dlouhodobě klesajícího zájmu o tyto obory,“ řekla Šplíchalová.

Vlivem covidové epidemie se podle ní dá vysvětlil zřejmě i výkyv z roku 2020, kdy podíl nově přijatých v maturitních stavebních oborech stoupl z 5,1 na 5,5 procenta.

Stavební učební obory se v ČR vyučují na 140 školách a maturitní na 51 školách. Největší zájem je podle NPI o učební obory mechanik plynových zařízení, instalatér, podlahář či zedník a maturitní obory stavebnictví a geodézie a katastr nemovitostí.

Naopak malý zájem je o učební obory sklenář, pokrývačské práce a dlaždičské práce. Obory klempířské práce ve stavebnictví, vodař a montér vodovodů a kanalizací se podle Šplíchalové v posledních letech kvůli nedostatku zájemců ani neotevřely. Velmi malý zájem je podle ní také o maturitní obor stavební materiály.

Řada odborníků na vzdělávání poukazuje na to, že pro 21. století bude důležité hlavně všeobecné vzdělání. Např. v Německu jde podle Statistického spolkového úřadu největší podíl žáků ze základní školy na gymnázia. V řadě spolkových zemí do nich směřují zhruba dvě pětiny dětí. V Česku je to asi 20 procent.

Kritici současné nabídky oborů v Česku dlouhodobě tvrdí, že vzdělávací politika příliš podléhá přáním zástupců průmyslu, kteří si stěžují na nedostatek učňů a technicky vzdělaných lidí. Do středních škol přitom nyní nastupují čím dál silnější ročníky dětí a na oblíbené maturitní obory, zejména gymnázia, je kvůli tomu třeba v Praze obtížné se dostat.

Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuse o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.

Může se vám hodit na Firmy.cz: