Článek
V rámci úzké spolupráce mezi Neurologickou klinikou a Ústavem patologie a molekulární medicíny 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FTN tak vzniklo unikátní pracoviště, které umožňuje zlepšování diagnózy neurodegenerativních onemocnění (Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova nemoc a jiné - pozn. red.) a demence.
Cílem je lepší pochopení procesu onemocnění a vyvíjení nových léků do budoucna.
Naděje pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. Výroba léku Martina Tolara je téměř u konce
„Už máme desítky vzorků. Před několika lety ve Velké Británii zemřel Terry Jones z Monty Python, který věnoval svůj mozek Mozkové bance v Londýně, a to vedlo k velkému zájmu veřejnosti, což dále vedlo k podpoře výzkumu mozku,“ řekl Novinkám přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice docent Robert Rusina.
Doplnil, že zemřelí jedinci, jejichž mozek bance věnovala rodina či ještě sám pacient, byli většinou právě pacienti s nějakou neurodegenerativní poruchou nebo demencí.
Stanovení správné diagnózy
Postup je takový, že než se vzorky mozku uloží, je potřeba znát, jaké patologické změny v mozku byly. První krok je tedy potvrzení diagnózy. Když pacient s Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí zemře, je provedena pitva s odběrem mozkové tkáně, která umožní potvrdit diagnózu.
Čeští vědci přišli s metodou, která může odhalit Parkinsonovu chorobu z obličejové mimiky
„V řadě případů se diagnóza potvrdí, ale v některých případech se ukáže, že v mozku jsou i jiné změny než ty, o kterých jsme věděli. To je velmi užitečná zpětná vazba, abychom se my klinici učili lépe diagnostikovat a léčit naše pacienty,“ vysvětluje Rusina.
Vzorky slouží k výzkumu.
Z mozkové tkáně se odebírá až čtyřicet vzorků na stanovení diagnózy. Ta tkáň, která nebyla použita k určení diagnózy, se pak ukládá právě v Mozkové bance. Samozřejmě vždy se souhlasem samotného pacienta či jeho rodiny. Kromě těchto vzorků se také ukládají vzorky mozkomíšního moku. Některé vzorky jsou hluboce zmraženy, jiné jsou ve fixačním roztoku.
Dárce může být každý
Rusina Novinkám ale vysvětlil, že Mozková banka netrvá na tom, aby mozek vždy patřil jen nemocnému člověku.
„Dárce může být každý člověk, starší, mladší i zdravý, protože jakékoliv informace týkající se mozkové tkáně a procesů odehrávající se v ní jsou pro vědu zásadně důležité, včetně vzorků zdravého mozku. Zásadně důležité jsou samozřejmě i informace o dárci, jaký byl jeho zdravotní stav,“ říká Rusina.
Klíčová je spolupráce s Ústavem patologie a molekulární medicíny, protože společně už mnoho let publikují výsledky výzkumu a tato společná aktivita se bude jistě dále rozvíjet právě s podporou Mozkové banky.
Nové CT v IKEM za 90 milionů dokáže určit diagnózu rychleji a s menší dávkou záření
