Vzhůru na Mars! K rudé planetě odstartovala americká Vytrvalost

„K vynesení sondy ze vzletové rampy SLC-41 kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station byla využita nosná raketa Atlas V ve verzi 541, tedy s aerodynamickým krytem o průměru 5,4 metru, čtyřmi pomocnými startovními stupni s motory AJ-60A a horním stupněm Centaur s jedním motorem RL10C,“ upřesnil pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Kdyby počasí nebylo tak příznivé, případně pokud by aktuální start zhatila nějaká technická závada, okno pro start rakety by bylo otevřeno až do 15. srpna. Vyšlo to však hned nyní.

Před třetí hodinou odpoledne našeho času došlo i k úspěšnému oddělení sondy od nosiče, tudíž lze již podle vesmírného úřadu NASA oficiálně říci, že Perseverance putuje k Marsu. Inženýři na Zemi už navíc od plavidla nesoucího rover obdrželi signál, na který čekali.

Pokud půjde vše i nadále podle plánu, k přistání na rudé planetě by mělo dojít 18. února 2021 v kráteru Jezero, o němž se vědci domnívají, že byl v minulosti zaplaven vodou.

Mise vozítka je plánovaná nejméně na jeden marsovský rok (687 dnů), tedy asi dva pozemské roky. Má hledat známky možného minulého mikrobiálního života, ale také vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské průzkumné výpravy na tuto planetu. Vytrvalost má také shromažďovat vzorky tamních hornin a půdy, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. A také v místních podmínkách ověřit technologii, jíž se dá z oxidu uhličitého získat kyslík.

Šestikolový automatický vědecký rover Perseverance váží asi 1025 kilogramů a je zhruba tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. Podle NASA je to její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu. Je vybaveno několika přístroji, senzory a kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety.

Zajímavým doplňkem mise je testovací dron, malinký vrtulník jménem Ingenuity (Důvtip), který je přimontován na břiše vozítka.

V plánu je vyzkoušet, zda je helikoptérka schopna několikrát popoletět v tamní řídké atmosféře – budoucí mise by z případného úspěchu mohly čerpat a získat tak chytrého průzkumníka okolí.

O průzkum Marsu je v posledních letech stále větší zájem. Jen tento měsíc k němu vyrazily dvě sondy, obě minulý týden.

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů (SAE), která je první arabskou meziplanetární misí. K Marsu by měla sonda dorazit v únoru, zkoumat ho ale bude jen z oběžné dráhy.

Minulý týden odstartovala ke druhé nejmenší planetě Sluneční soustavy i čínská raketa Dlouhý pochod 5, která má k Marsu nasměrovat družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Půjde o první pokus Číny o přistání na Marsu.

K čemu ale letos nedojde, tak to je start evropské mise ExoMars, která byla odložena o dva roky, a to už podruhé.

V současné době na Marsu operují dvě robotická zařízení NASA - vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum Marsu z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslala agentura NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou vesmírnou korporací Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu také Indie.