Článek
Využití mikročipů zatím doncasterská škola sleduje na skupině deseti žáků. Čip, který je umístěn ve školní uniformě, vysílá s pomocí radiové frekvence informace o pohybu žáka. Učitel si pak může v příručním počítači zjistit údaje o žákově docházce, prospěchu nebo školním rozvrhu. Zastánci čipů se domnívají, že monitorování pohybu žáků ve škole může přispět ke zvýšení bezpečnosti a omezení záškoláctví. Zařízení funguje pouze v prostoru školních učeben.
Přestože kritici upozorňují, že shromažďování podobných citlivých informací může být velmi nebezpečné a zneužitelné, ředitel střední školy Graham Wakeling má jiný názor. Domnívá se, že učitelský sbor ocení čipy jako užitečnou pomůcku.
Shromažďování osobních údajů není populární
Jakékoliv shromažďování citlivých osobních údajů ale není v současné době ve Velké Británii příliš populárním krokem. V minulém týdnu totiž vyšlo najevo, že orgány podřízené vládě ztratily dva disky s osobními a bankovními údaji o více než sedmi milionech rodin s dětmi. Celkem došlo ke ztrátě dat o 25 milionech občanů.
Nápad se zavedením mikročipů kritizuje Margaret Morrisseyová z Národní konfederace rodičovských sdružení. "Vydáváme se nebezpečnou cestou, jestliže se pokoušíme řídit s pomocí mikročipů něco, co jsme po léta dělali bez nich. Mám mnoho pochybností o tom, jaké to může přinést výhody," uvedla v rozhovoru pro BBC.
V Česku neprošly kamery ve třídách
Otázka, kam až může vedení školy zajít, aby neporušilo osobní svobodu žáka, je diskutována i u nás. Například v loňském roce chtělo vedení pražského soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého zavést kamery do učeben. Monitorovací zařízení mělo podle slov ředitele školy zvýšit bezpečí žáků, bránit šikaně a chránit majetek studentů i personálu. Po negativních reakcích ze strany rodičů a studentů však nakonec gymnázium od původního záměru ustoupilo.