Vánoce mohou vylepšit komunikaci v rodině

Není žádným tajemstvím, že Vánoce znamenají především stres. Už nyní, více než měsíc před Štědrým dnem, většině lidí přibyl nelehký úkol: vybrat dárky pro své blízké. Mnohdy takový úkol vyčerpá celou vánoční náladu, která může dosáhnout bodu mrazu v okamžiku, kdy je dárek ohodnocen nejprve nechápavým pohledem a následným "jé, to jsem vždycky chtěl/a". U dětí, a u těch dospívajících přednostně, je situace asi nejrizikovější a každý rodič se patrně někdy dostane do stejné situace jako Miroslav Donutil v roli hrdého otce ve filmu Pelíšky.

Tamara Hadrabová, matka čtyř dětí a dříve také socioložka z rodinné poradny, říká: "Nevhodný dárek může atmosféru Vánoc skutečně změnit, a proto by se rodiče neměli bát možnosti zeptat se svého dítěte na jeho přání přímo, pokud si nejsou jisti tím, co by vlastně pod stromečkem chtělo najít."

Dobrý dárek je jen první krok. Příhodná atmosféra se dá využít tak, aby se podařilo to, co se obvykle daří jen stěží a s nevalnými výsledky.

"Hovořit s dospívajícím dítětem je pro rodiče často velmi obtížné. V určitém věku člověk požaduje pro své jednání větší míru autonomie a tak dochází ke konfliktům v některých tématech, jako třeba škola nebo volný čas," říká Barbara Čechová, psycholožka a šéfredaktorka časopisu Rodina a škola. "Způsob komunikace v rodině se během vývoje dítěte mění, což je sice přirozené, ale rodiče často vnímají velmi překvapeně, když dítě najednou začne klást odpor a zastávat vlastní názory," shrnuje své profesionální i osobní zkušenosti Tamara Hadrabová.

Podle Barbary Čechové je lepší vyhnout se v komunikaci hodnocení a kritice, jaké by děti měly být nebo co by měly dělat. Naopak bychom se měli soustředit na vyjádření svých pocitů a potřeb. "Dítě reaguje daleko lépe na to, když uslyší vaši potřebu pomoci s úklidem, než když mu budeme vyčítat, že je nepořádné."

Od určitého věku není jednoduché se s potomkem domluvit, pod čímž si řada rodičů představuje hlavně splnění jejich příkazu. Rodič by měl začít jednat se svým potomkem na jedné straně s větším respektem a na druhé zase s větší diplomacií. Neobejde se to ale bez vhodných podmínek a ty mohou vytvořit právě Vánoce.

"Vánoce mohou být skutečně vhodným komunikačním prostředkem k tomu, aby potomek začal vnímat to, o čem před tím obrazně řečeno "nechtěl slyšet", " dodává Barbara Čechová.

Podle Čechové nelze spoléhat na Vánoce jako na nějaký univerzální všelék, který dokáže vyřešit i neřešitelné. Vše záleží také na konkrétní rodinné atmosféře, ale obecně lze Vánoce považovat za vzácné období, v němž "tají ledy" a v němž tedy je možné dohodnout se na tom, co by jinak zůstalo tabu.

Dobře je možné ilustrovat možnou užitečnost Vánoc na situaci, kdy dítě čekají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, střední nebo vysokou školu. Zejména starší děti jsou často přesvědčeny o tom, že je vše plně v jejich kompetenci a také to, že jsou schopny vše zvládnout samy.

Rodiče naopak trápí, že k tomu jejich potomek volí cestu "nejmenšího odporu", ale často není lehké navázat dialog, natož přesvědčit dítě, že by bylo dobré se připravovat důkladněji. Byla by chyba domnívat se, že přesvědčovat dítě o této nutnosti by mělo být hlavní náplní Vánoc, ale při troše diplomatické obratnosti se dá dosáhnout velkých pokroků.

Když se například vedle snowboardu, hrací konzole, nového mobilu a jeansů objeví doporučená literatura, kurz nebo test k přijímačkám, lze bez velkých proslovů a zvyšování hlasu, které stejně nikam nevede, pohnout věci kupředu.

Podle Barbary Čechové se dokonce nemusíte bát ani případného konfliktu, který by mohl Vánoce zkazit. "Když přesto o Vánocích k nějakému konfliktu dojde, snažte se jej produktivně využít. Každý konflikt je příležitost, jak se k druhému přiblížit, nebo naopak oddálit," uzavírá Čechová.