Hlavní obsah

Univerzita Karlova zůstává elitní školou

Novinky, Scio
PRAHA

Svoji pozici na špici mezi tuzemskými vysokými školami Univerzita Karlova neopouští. Prokazují to výsledky nejstarší středoevropské univerzity na poli vědeckého výzkumu i trvalý zájem uchazečů o studium na jednotlivých fakultách.

Článek

Na tiskové konferenci věnované novinkám spojeným s Univerzitou Karlovou prezentoval rektor Václav Hampl úspěšnost instituce v průběžném hodnocení výzkumných záměrů na konci loňského roku. Výzkumné záměry na UK dosáhly ze dvou třetin nejlepšího možného hodnocení. Ve srovnání s ostatními českými vysokými školami si vedla pražská univerzita zřetelně lépe. Výsledky jsou významné z toho hlediska, že mají vliv na finanční výši institucionální podpory univerzity v dalším období.

Univerzita Karlova navíc zaznamenala úspěch i v žebříčku Rady vlády pro vědu a výzkum, která hodnotí vědecký výkon výzkumných institucí. "Zde tradičně Univerzita Karlova vychází s velkým náskokem jako největší "producent" vědeckých výsledků mezi českými vysokými školami. Příjemné je, že to platí nejen v absolutním vyjádření, ale i v přepočtu na jednoho akademického pracovníka, kde nás předstihla jen Vysoká škola chemicko-technologická," poznamenal Václav Hampl.

Počet studentů roste, finanční podpora klesá

Karlova univerzita je však veřejnosti známa spíše díky svému vzdělávacímu zaměření než výzkumným aktivitám. Jak se zdá, pražské vysoké škole se stále i nadále daří oslovovat čím dál více nových uchazečů. V loňském roce mělo zájem o studium na největší tuzemské vysoké škole 56 tisíc uchazečů, téměř o dva tisíce více než v předchozím roce. Vzrostl i počet těch, kteří byli ke studiu nově přijati. Karlova univerzita přivítala do prvního ročníku přes 18 tisíc nových studentů.

Největší část z nich již nastupuje do tzv. strukturovaných studijních programů. Podle Boloňského procesu rozděluje Univerzita Karlova většinu oborů do programů bakálářských a magisterských navazujících. Do budoucna budou tvořit na výjimku jen ty obory, jejichž specifické podmínky strukturování studia neumožňují. "To se týká zejména lékařství, práva a učitelství prvního stupně základních škol," uvedl Hampl.

Rektor Hampl se dotkl i tématu financování vysokých škol. Podle něj přestává být nárůst počtu studentů na vysokých školách doprovázen patřičným nárůstem financí ze státního rozpočtu. Finanční dotace na studenta dokonce v minulém roce, poprvé od roku 1990, oproti předchozímu období klesla. "Tato skutečnost je v rozporu s deklarovanými prioritami České republiky i Evropské unie ve smyslu zásadní podpory terciálního a kvalifikovaného vzdělávání," myslí si rektor.

Výběr článků

Načítám