Hlavní obsah

Univerzita Karlova odmítá reformu terciárního vzdělávání podle MŠMT

Novinky, Martin Singr, Scio
PRAHA

Ve čtvrtek 26. března se konala v Karolinu mimořádná tisková konference Univerzity Karlovy (UK), na níž vystoupil rektor univerzity Václav Hampl. Tématem číslo jedna byla reforma terciárního vzdělávání, kterou ve stejný den kritizovala i Rada vysokých škol. Rektor UK se dále vyjádřil k reformě financování vědy a výzkumu a také k finanční situaci univerzity.

Článek

Rektor UK veřejně prohlásil, že nesouhlasí s Bílou knihou terciárního vzdělávání, koncepčním materiálem reformy. Od počátku přípravy Bílé knihy terciárního vzdělávání (BKTV) na jaře roku 2007 se podle rektora univerzita obracela na tvůrce reformy s názory, připomínkami a komentáři, které však nebyly akceptovány vůbec nebo pouze v malé míře.

Veškeré podkladové materiály byly údajně poměrně striktně utajovány před univerzitní obcí. Václav Hampl proto písemně vyzval 23. března ministra školství, abys stáhl právě diskutovaný návrh věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a ukončil proces jeho projednávání v nynější podobě.

Ideálním řešením by v této situaci podle rektora UK bylo vyvolat diskuzi, kde bude mít akademická obec možnost prosadit své náměty v nové BKTV. „Nejsou definitivně vyčerpány všechny možnosti racionálního a slušného chování,“ uzavřel optimisticky otázku reformy rektor UK.

UK vítá reformu financování vědy a výzkumu

Připravovanou reformu financování vědy a výzkumu UK vítá. V této oblasti diskuze probíhala po dva roky a univerzita souhlasí se základními principy reformy: veřejné prostředky by měly být poskytovány subjektům, které mají prokazatelné výsledky. Přetrvávají však problémy v objektivním hodnocení zejména humanitních oborů.

Přílepky jsou krokem zpět

UK však zcela kategoricky odmítá poslaneckou sněmovnou schválené přílepky, jež mění zákon o vysokých školách a které nebyly nikdy konzultovány s reprezentací vysokých škol. Mimo jiné totiž tyto dodatky obsahují zrušení možnosti zaměstnávání akademických pracovníků na dobu určitou, což univerzita chápe jako krok zpět a „zakonzervování“ akademických pozic. Také další návrhy jdou dle UK proti pružnosti akademického prostředí a jsou nesmyslné a kontraproduktivní.

Univerzita musí investovat vlastní prostředky

Rektor UK upozornil, že pro české vysoké školy jsou vyhrazeny nemalé částky, které školy získají prostřednictvím strukturních fondů EU. Tyto peníze však nezíská ani jedna z pražských škol (dvě třetiny celkového počtu českých VŠ), což se velmi dotýká také UK. Financování investičního rozvoje školy z veřejných prostředků je dlouhodobě zanedbávané a univerzita je tak nucena investovat vlastní prostředky (tato situace nastala při rozšiřování vysokoškolských kolejí v Hostivaři) a hrozí její propad v evropském srovnání.

Je nutná pomoc MŠMT

Kancléř UK Tomáš Jelínek uvedl, že je třeba diverzifikovat a alokovat finanční prostředky na potřebná místa. „Provozní náklady univerzity jsou 7,5 miliardy ročně. Třetinu pokryje státní příspěvek, třetinu získáme prostřednictvím grantů třeba za vědecké výzkumy a podobně. Ale 2,5 miliardy hradíme z vlastních příjmů a to je hodně,“ uvedl a dodal, že celosvětově je provoz vysokých škol průměrně z 84 % hrazen z veřejných prostředků. Ani na upozornění o této situaci zatím ministerstvo školství podle vyjádření univerzity nereagovalo.

Související články

Výběr článků

Načítám