Článek
O efektivnosti postupu při zjišťování dat ohledně kvality výuky na vysokých školách diskutovali ve čtvrtek a v pátek účastníci brněnské konference s názvem Současná úloha a postavení studentů na vysokých školách, jejímž pořadatelem bylo Akademické centrum studentských aktivit (ACSA).
Do aktivit ACSA spadá i projekt Národní šetření studentů. Jak je uvedeno na oficiálních webových stránkách projektu, "cílem šetření je získat studentský pohled na základní oblasti, které ovlivňují podmínky studia na českých vysokých školách, a zahájit tak dlouhodobý proces sledování vývoje a změn v těchto oblastech." Projekt vznikl za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Dotazníky mají nízkou návratnost
V průběhu konference se zástupci českých vysokých škol podělili se svými kolegy o zkušenosti s realizací dotazníkových šetření, jejichž posláním je zjistit názory studentů a absolventů na kvalitu výuky a celkového prostředí školy. Dotazování studentů či absolventů obvykle probíhá buď formou písemnou, nebo elektronickou. Návratnost dat je ale ve většině případů mizivá. To je také jeden z důvodu, proč se zdráhá výsledky hodnocení výuky zohledňovat vedení univerzit, fakult i jednotlivých kateder.
Nízká návratnost dotazníků je vysvětlována obavou studentů, že hodnocení není anonymní, ačkoliv se tímto způsobem prezentuje. Dalším důvodem je přesvědčení, že zdlouhavé vyplňování dotazníku ve svém důsledku stejně nevede k vytouženému efektu, tedy ke zkvalitnění výuky.