Článek
Počet fakult, které své uchazeče přijímají na základě Národních srovnávacích zkoušek, se oproti loňsku zdvojnásobil. "Jsme rádi, že jsme se tímto směrem vydali, byť to bylo zpočátku mnohými vnímáno jako krok riskantní a nepopulární," popisuje Daniel Šťastný z Národohospodářské fakulty VŠE, která vloni poprvé využila možnosti spolupráce s externím organizátorem zkoušek.
NSZ se letos budou konat celkem v pěti různých termínech v desítkách měst po celé České republice a ve třech městech v sousedním Slovensku. Jedná se o zkoušky realizované formou písemných testů. Výsledek NSZ se neměří pouhým počtem bodů, ale tzv. percentilem, jenž udává, jak se jednotlivý účastník umístil v rámci všech ostatních účastníků. Tedy o kolik procent ostatních účastníků dosáhlo horšího výsledku než on.
Česká zkouška zajistí přijetí i na Slovensko
Testy se konají z obecných studijních předpokladů, přírodních věd, základů společenských věd a ze tří jazyků. Pro samotné uchazeče je výhodný fakt, že jedna zkouška je často rozhodující pro více fakult. Většina z nich totiž požaduje, aby uchazeči absolvovali zkoušku z obecných studijních předpokladů. Na základě NSZ již začínají přijímat české uchazeče i vysoké školy na Slovensku.
Loňští absolventi NSZ na testech ocenili transparentní a rovné podmínky. Fakulty vysokých škol si na tomto způsobu přijímaček většinou pochvalují kvalitní výběr uchazečů a úsporu času, kterou by jinak musely věnovat organizaci vlastních přijímacích zkoušek. "Využití externího partnera pro organizaci přijímacích zkoušek nám zaručuje ochranu dat a nestrannost při přijímací zkoušce, což je zejména u oborů s vysokým převisem poptávky výrazné plus," hodnotí proděkanka Hana Sochorová přínos NSZ pro Zdravotně sociální fakultu Ostravské univerzity.
Zkoušky na anglosaský způsob
Testy organizované společností Scio mají ovšem i své odpůrce. Ti například namítají, že podstata testů vychází z tradice amerického vzdělávání a v evropských podmínkách se zatím neuchytily. Uchazečům o humanitní obory se pak nelíbí, že často musejí odpovídat na otázky z matematiky či logiky, zatímco otázky mapující uchazečův zájem o obor v testech obecných studijních předpokladů chybí. Letos však fakulty mohou klást vyšší důraz nejen na jednotlivé testy, ale také na jednotlivé části testu. Škola tak může zohlednit předpoklady a znalosti, které jsou pro studium daného oboru rozhodující.
Některé z fakult se přejímání praxe osvědčené v anglosaských zemí nebrání. "Přijímací zkouška představuje důležitý milník v životní dráze každého uchazeče, proto fakulta považuje za dobré, aby šance úspěšně ji absolvovat nebyla soustředěna pouze do jediného pokusu. NSZ tuto představu, odpovídající zvyklostem především v anglosaských zemích, splňují," myslí si Jan Holzer z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Test obecných studijních předpokladů:
- do ČR pronikl ve druhé polovině devadesátých let
- je součástí přijímacích zkoušek na SŠ a VŠ
- skládá se z verbální, analytické a kvantitativní části
- zjišťuje operační, analytické, interpretační, vyvozovací a další schopnosti
- je inspirován testem General Record Examinations (GRE), který se dlouhodobě užívá v USA
Národní srovnávací zkoušky mají vlastní webové stránky. Na nich se lze dočíst podrobnosti o termínech, způsobu platby nebo o fakultách, které NSZ využívají jako součást přijímacího řízení.