Článek
Informační gramotnost patří k prioritám školské reformy, ale zároveň je charakteristická určitou neujasněností cílů i forem výuky. Je podpořena tím, že vybavení škol pro výuku této oblasti je na různorodé úrovni, různé je také programové vybavení.
Kromě toho se vedou dlouhé diskuse o tom, které všechny programy by měl žák na výstupu ze ZŠ ovládat, nakolik by měl znát teorii z oblasti informatiky a podle jakých kritérií lze posoudit, zda žák získal základy informační gramotnosti.
Informační gramotnost je nezbytná jako umět číst a psát
Pro další studijní život žáka je informační gramotnost nezbytná. Školy se solidní úrovní výuky informatiky jsou atraktivní pro rodiče a informačně gramotní pracovníci jsou zajímaví pro většinu dnešních firem. Informační gramotnost občanů je jako významný cíl uznávána i na celonárodní úrovni. Význam oblasti se odráží v činnosti České školní inspekce, která v lednu 2009 zveřejnila výsledky rozsáhlejšího dvouletého šetření, zaměřeného na tuto problematiku.
Podle výsledků šetření (jehož jádro však proběhlo v letech 2006 až 2007) se na základních školách zlepšují podmínky pro výuku předmětu. V materiální oblasti např. rostl počet počítačů v přepočtu na žáka. „Naopak největší potíže mají školy se zabezpečením periferních zařízení a v prezentační technice především interaktivních tabulí (45 %). Některým školám se nedaří zajistit kvalitnější připojení k internetu (téměř 22 % škol).“
Zlepšují se také nemateriální podmínky, např. četnost systematického plánování výuky IKT. Podle zprávy část základních škol nedostatečně pracuje s vyhodnocováním výsledků práce s IKT. Podobné informace obsahuje zpráva také pro střední školy. (Podrobněji viz zpráva ČSI Užití IKT ve školách)
Informační gramotnost má vliv na klima školy
Samostatná část zprávy je věnována vlivu IKT na klima školy. Některé účinky jsou pozitivní, např. prestiž školy; část důsledků však může být negativní. Příkladem jsou např. situace, kdy je vybavení školy na nižší úrovni, než jaké má žák doma, a především pak nežádoucí důsledky nižších kompetencí pedagogů v porovnání s dětmi, které mohou vést k nepřiměřené snaze „vybojovat si“ autoritu důraznějším vystupováním v jiných předmětech nebo situacích.
Kolik toho žáci umí?
Zpráva ČŠI se nevyjadřuje k tomu, jak dobré znalosti si ze škol odnáší žáci. Kromě výzkumů pedagogických fakult různých vysokých škol mohou školy pro ověření výstupů ze vzdělávácí oblasti informační a komunikační technologie využít připravované testování informační gramotnosti, které proběhne v dubnu 2009. Testováním projdou žáci 9.tříd ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.
Vše napovídá tomu, že ověřit rozumným způsobem, jak jsou na tom žáci s informační gramotností při výstupu ze ZŠ, je užitečné a potřebné. Avšak nejednotnost výuky způsobuje, že jsou dovednosti v této vzdělávací oblasti považovány za obtížně hodnotitelné. A co si budeme povídat, informatika patří mezi předměty, kde se učitelé zdráhají dávat špatné známky, což řadu žáků ukolébá. Oni přeci umí stáhnout, nainstalovat a spustit počítačovou hru, tak jaképak obavy o informační gramotnost?
Výstupy z připravovaného testování by měly ukázat, zda umí také vyhledávat informace, pracovat s dokumenty, nebo např. dodržovat pravidla bezpečné a etické práce s IKT. Zaměří se tedy i na méně zábavné, ale pro další studium a život neméně důležité dovednosti.
Zpracováno s využitím materiálů Učitelského zpravodaje a ČŠI.