Článek
Pocit bezpečí v prostředí školy byl zkoumán na desetiletých žácích. Ti odpovídali, do jaké míry se žáci ztotožňují s tvrzením "ve škole se cítím bezpečně", ale také kolikrát se za poslední měsíc ve škole setkali se šikanou, krádežemi nebo zraněním, ať už se incident přihodil jim nebo jejich spolužákům.
Z pohledu dětí se jako nejbezpečnější jeví školy ve Skandinávii. Nejlépe se umístilo Norsko, kde vysokou míru bezpečí pociťovalo 72 % žáků. Více než dvě třetiny dětí označily školy jako velmi bezpečné místo ještě ve Švédsku, Dánsku a Gruzii. Nízkou míru rizika pocítili žáci v mnoha zemích východní Evropy. V Bulharsku, Rusku, Makedonii a Slovinsku počet bezpečí pociťujících žáků překonal hranici 60 %. Česká republika do studie zahrnuta nebyla.
A kde se děti cítí naopak nejvíce ohroženy? Podle účastníků průzkumu v Jižní Africe. Potěšeni nemohou být ani rodiče a učitelé v Trinidadu a Tobagu, Tchaj-wanu nebo v Izraeli, kde vysokou míru bezpečí nepociťuje ani třetina žáků.
Podle autorů studie PIRLS, která se zaměřovala v první řadě na čtenářské dovednosti v mezinárodním srovnání, existuje spojitost mezi bezpečím škol a studijními výsledky. V zemích, kde se děti cítily nejbezpečněji, dosahovali žáci ve čtenářských dovednostech v průměru mnohem vyšších výsledků. Stejně tak země s nízkou mírou bezpečí ve čtenářských dovednostech většinou propadly.