Článek
Perspektivy mladých vědců byly tématem středeční tiskové konference na pražské Vysoké škole ekonomické. K problematice se vyjádřili rektoři pražských vysokých škol i mladá generace úspěšných akademických pracovníků. Představitelům univerzit není lhostejný budoucí vývoj vzdělávacích institucí, a proto se snaží ve svých řadách udržet schopné vědce i studenty.
O výhodách práce na poli vědy a výzkumu má veřejnost přesvědčit v tomto týdnu i Den vědy na pražských vysokých školách – Scientia Pragensis.
Udržet mladé na univerzitách je obtížným úkolem
Každý z rektorů pěti pražských vysokých škol představil jednoho mladého vědce ze své univerzity. ČVUT, VŠE a VŠCHT reprezentovali absolventi postgraduálního studia Tomáš Trojek, Jakub Fischer a Juraj Kosek, kteří se věnují pedagogické i vědecké činnosti a mají za sebou několik zahraničních studijních stáží.
Markéta Antoníková zastupovala Českou zemědělskou univerzitu. V rámci postgraduálního studia působí na Institutu tropů a subtropů a věnuje se zejména ekologii antilop. Rektor Václav Hampl představil za Univerzitu Karlovu velmi nadějnou matematičku Evu Černohorskou. Studentka druhé ročníku Matematicko-fyzikální fakulty má za sebou již několik úspěchů v národních soutěžích a v září tohoto roku dokonce vybojovala třetí místo na mezioborové soutěži mladých vědců EU Contest ve Valencii.
Rektoři se shodli, že udržet podobně nadané mladé vědce je pro univerzity velmi těžkým úkolem. Přesto se oproti dřívějším letům situace zlepšila. Procento doktorandů, kteří nedokončí své studium, klesá.
Láká kultivované prostředí i perspektiva růstu
Po talentovaných a schopných absolventech, kteří za sebou mají zahraniční pobyty a hovoří několika cizími jazyky, je poptávka i v soukromém sektoru. A platovým podmínkám ve firmách mohou vysoké školy těžko konkurovat. Nástupní plat mladého odborného asistenta s titulem Ph.D. se pohybuje kolem 18 tisíc korun.
Vysoké školy proto musejí nabízet i jiná lákadla než peněžní. Jak říká profesor Jan Hron z České zemědělské univerzity, do popředí nastupují u mladých vědců a badatelů především aspekty seberealizace. Podle statistika Jakuba Fischera má svobodné a kultivované prostředí na akademické půdě pro mladé vědce podstatný význam. Lákadlem může být i perspektiva rychlého kariérního růstu. "Ti aktivnější získají titul docenta již ve třiceti letech a profesuru třeba ve čtyřiceti", říká o mladých vědcích profesor Bohuslav Gaš, jenž je prorektorem pro vědu a výzkum na Univerzitě Karlově.
Rektor VŠE Richard Hindls si myslí, že klíč k udržení mladé generace vědců v prostředí vysokých škol mají i jejich starší a zkušenější kolegové. Ti by si měli dát pozor, aby nastupujícím pedagogům neotrávili vstup do nového zaměstnání tím, že je budou úkolovat nezáživnou činností. Třeba přebytečná administrativa může mladé vědce přimět k rozhodnutí, aby akademický sektor opustili.