Článek
„Stát ale dnes nemůže nikomu přikázat, o co má mít zájem a co má studovat. Podle různých šetření také víme, že by ani případná regulace nebyla účinná. Mnozí absolventi totiž pracují v úplně jiném oboru, než který vystudovali,“ říká mluvčí Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) Zoja Franklová.
Co se tedy vlastně dá dělat, aby se situace zlepšila? „Náš ústav se snaží, aby se zlepšila úroveň učebních oborů. Pro obory s výučním listem proto chystáme rámcové vzdělávací programy a také nové závěrečné zkoušky. Chtěli bychom, aby v učebních oborech získali žáci vzdělání, které má sice jiný charakter než v oborech maturitních, ale svou kvalitou si s nimi nijak nezadá. Když navíc budou podniky nabízet vyučeným absolventům dobré pracovní podmínky i platy, mohlo by to žáky začít znovu lákat,“ dodává mluvčí NÚOV.
Jak se ukazuje, podniky mohou zájem o učební obory výrazně ovlivnit. Mnohé z těch, které nemohou sehnat řemeslníky, už zjistily, že musejí být aktivnější. Nejde jenom o to, aby vytvořily atraktivní podmínky pro práci absolventů, ale měly by také spolupracovat se školami na propagaci řemeslných profesí a žákům v nedostatkových oborech mohou poskytovat stipendia. To je velmi účinná metoda, která v poslední době způsobila růst počtu žáků v některých oborech.
Zlepšit se má kvalita vzdělávání
Kvalita a přitažlivost učebních oborů by se měly zvýšit také díky probíhající reformě ve školství. Střední školy už zanedlouho začnou učit podle svých vlastních školních vzdělávacích programů, jejichž předlohou budou právě programy rámcové. Přitom budou spolupracovat se zaměstnavateli v regionu, takže jejich absolventi budou lépe připraveni pro praxi ve svém oboru.
V učebních oborech by se také měly změnit závěrečné zkoušky. Ty si v tuto chvíli připravuje každá škola sama a v důsledku toho nejsou výsledky navzájem porovnatelné, liší se i jejich úroveň. Stane se například, že některé důležité téma škola vynechá kvůli tomu, že nemá dostatečné technické vybavení. V budoucnu už to nebude možné, protože zkoušky by se měly skládat podle jednotného zadání.
„Když budou všechny školy, které daný obor učí, používat při závěrečných zkouškách jednotné zadání, tak to nastaví společnou laťku, tedy minimální úroveň, jíž musí každá škola dosáhnout,“ tvrdí Dana Kočková, která má v NÚOV přípravu nové závěrečné zkoušky na starosti.
Slučování škol se nedá vyhnout
Kraje, které střední školy financují, se snaží řešit úbytek žáků tím, že školy slučují. Doprovázejí to sice často protesty, ale spojování přináší i výhody. Kromě toho, že se ušetří za provoz, vznikají školní komplexy, které mohou studentům nabídnout větší škálu maturitních, učebních a také nástavbových oborů. Žáci pak mohou snadněji změnit obor, když se ukáže, že si nevybrali správně. Tato lepší prostupnost by také mohla přilákat více žáků do učebních oborů, protože budou vědět, že své rozhodnutí mohou bez potíží změnit.