Článek
V rámci OP VK mají přitéct do České republiky nemalé peníze. V období let 2008 až 2013 to bude celkově více než 50 miliard korun, které mají posloužit k tomu, aby české školy, stejně jako školy v dalších zemích EU, pomáhaly zvyšovat konkurenceschopnost Evropanů na globálním trhu práce.
Rozdělování této obrovské finanční vlny se zhostilo z velké části ministerstvo školství, které vypisuje projektové záměry s určitým zadáním. Projekty, které budou tomuto zadání odpovídat a budou ministerstvem školství schváleny, si ukrojí z celkové částky od desítek do stovek milionů korun. Realizátorem největších, tzv. národních projektů, bude ovšem právě ten, kdo hlídá celý ohromný měšec určený pro české školy, žáky a tedy pro celou společnost: ministerstvo školství.
Národní projekty budou realizovat vesměs ministerstvu podřízené organizace, jako je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), velmi podobně znějící ovšem zcela samostatný Ústav pro informace ve vzdělávání (UIV), nebo třeba Výzkumný ústav pedagogický. A právě manažeři projektů realizovaných ministerstvem a jeho organizacemi budou v rámci projektů těmi, komu připadnou největší odměny. Ministerstvo školství jim stanovilo platový interval mezi 50 a 60 tisíci korun za měsíc.
Doporučení zahrnuje i další platové výměry. Manažeři projektů, které nebudou realizovány na úrovni ministerstva, nýbrž na úrovni krajů, by měli pobírat mezi 28 a 48 tisíci korun měsíčně (u jednotlivých krajů se výměry více či méně liší). Další činnosti spojené s realizací projektu už tak lukrativní nejsou. Učitel, který bude v projektu zapojen na plný úvazek, bude moci pobírat nanejvýš dvacet čtyři a půl tisíce korun, psycholog si přijde na trochu víc, ovšem maximálně na 28 tisíc korun. Celkově platí, že práce na projektech řízených ministerstvem je honorována výrazně lépe.
Peníze pro školy, nebo pro stát?
Přitom projektové záměry a návrhy některých projektů samotné jsou předmětem kritiky. V pondělí 8. 9. 2008 se na ministerstvu školství bude konat odborná diskuse nad třemi projekty realizovanými ministerskou organizací CERMAT, za které ministerstvo navrhuje utratit 600 miliónů korun.
Zveřejněné anotace projektů přitom poukazují na chabé odůvodnění těchto obrovských finančních položek. Projekty jsou představovány úřednickým jazykem v němž se vyskytují takové argumentační fráze, jako třeba u projektu Beta (Standardizované evaluační nástroje pro ZŠ a SŠ, 174 miliónů korun Kč), jenž má "podporovat implementaci evaluačních metodik s ohledem na vnitřní konzistenci evaluačních standardů a obsahu vzdělávání na SŠ v podmínkách kurikulární reformy."
Zajímavým způsobem je veřejnost seznamována také s tím, co bude výsledkem projektu Alfa (Příprava pedagogů na využití evaluačních nástrojů, 209 miliónů Kč). Podle anotace projektu bude "výsledný produkt svojí podstatou a prostředím natolik universálním, že bude využitelný v libovolném procesu vzdělávání s využitím e-learningových nástrojů."
Průměrný plat učitele je nesrovnatelný
Bez zajímavosti není ani srovnání s platy učitelů. Podle zprávy Ústavu pro informace ve vzdělávání činila mzda učitelů v regionálním školství (mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy) za první čtvrtletí roku 2008 v průměru 22 745 korun za měsíc. Manažeři ministerských projektů tak budou hodnoceni zhruba třikrát lépe než průměrný český učitel, manažeři dílčích částí projektů, tzv. aktivit, budou mít oproti učitelům zhruba o 50 % vyšší mzdu.
Ministerské doporučení stran platů v projektech operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost najdete zde.
Informace o diskuzi na téma uvedených projektů (probíhá v pondělí 8. 9. 2008 od 10:00 do 15:00) a přihlášku najdete zde.