Článek
Jedním z těchto tříletých projektů je tzv. Eskalátor. Z pohledu zemí, které svou kurikulární reformu budují o něco déle než my, se nejedná o nic nového. V projektu jde o sledování rozvoje znalostí a dovedností žáků v cizích jazycích. Cílem je dát učitelům do rukou „zbraň“ proti dlouhodobě neuspokojivým výsledkům českých dětí v mezinárodních průzkumech (PISA aj.).
Sledovat výsledky jednotlivých žáků již částečně umíme. Zejména díky srovnávacímu testování, které opakovaně probíhá na základních i středních školách. Žák se na jeho základě přibližně dozví, jak si počíná v některých konkrétních oblastech jako je například gramatika, porozumění textu nebo jak se orientuje v konverzačních situacích.
Navíc se může srovnat se stejnou skupinou žáků z ostatních škol – tak se například Jarda Kunešů z tercie havlíčkobrodského gymnázia může dozvědět, jak v průměru dopadli ostatní terciáni na víceletých gymnáziích v ČR. Hned si potom umí zařadit, jak si jeho třeba zdánlivě dobrý výsledek stojí v porovnání s ostatními.
Na co tedy potřebujeme Eskalátor? Problém nastává, pokud žák potřebuje sledovat své výsledky delší dobu anebo by rád přesněji věděl, kde zaostává. A přesně to projekt umí.
Učitelům a ředitelům škol umí dát projekt odpovědi otázky: Jak můžeme např. efektivně srovnat dosaženou úroveň znalostí dětí z víceletých gymnázií a dětí, které zůstaly na ZŠ? Jak stanovit skutečnou přidanou hodnotu, kterou poskytuje žákům škola? Co si počít s rozvolňujícími se „osnovami“ ve školách v důsledku přechodu k ŠVP a RVP?
Rodiče mnohých dětí se pak možná setkali se situacemi, které řešili jen s obtížemi. Ty mohou charakterizovat následující otázky: Jak zjistíme jak jsou na tom naše děti v jazycích podle Evropského referenčního rámce? Jak řešit přechody žáků mezi školami (v jedné už „láčkovce“ brali v druhé ještě ne..)… A jak individuálně pomoci dětem, které z různých důvodů buď výrazně zaostávají za svými vrstevníky nebo jsou naopak výrazně napřed?
V rámci projektu vzniknou tzv. rozvojová kontinua (RK) pro dotyčný předmět. RK popisují dráhu, po které obvykle probíhá rozvoj znalostí a dovedností dítěte v jedné určité oblasti vzdělávání. Jedná se o škálu, na kterou je možné zaznamenávat dosaženou úroveň všech žáků. Tato škála má podobu vertikály se zvyšující se náročností. Vyšší umístění na škále označuje vyšší míru (pravděpodobnost) dosažení určitých znalostí a dovedností.
Škála je rozdělena do několika pásem (dle dosažených bodů na škole), každému pásmu je přiřazen slovní popis, zaměřený na skutečné dovednosti. Tato škála je otevřena a přidáváním nových položek ji lze neustále zpřesňovat. Tím vzniká společný rámec pro sledování pokroku dítěte.
Projde-li dítě novým testováním, porovná se jeho výsledek s rozvojovým kontinuem daného předmětu. Okamžitě je vidět, jak si dítě stojí, v čem vyniká a co mu naopak příliš nejde. Při opakovaném testování systém umožňuje žáka dlouhodobě sledovat a zjišťovat přidanou hodnotu jeho dosavadních studií.
Systém bude zahrnovat také pravidelné testy a podpůrný e-learning, který na základě informací o zjištěné úrovni žáka, nabídne dítěti na míru šitý program jeho rozvoje.
Teoretickým východiskem nástroje je moderní přístup tzv. Teorie položkových odpovědí (angl. Item Response Theory). V ČR zatím nebyla tato teorie ve větším měřítku použita, přestože ve světě minimálně od 80. let 20. století patří k základnímu instrumentáriu testování. O tuto teorii se také opírají mnohá celosvětově uznávaná mezinárodní srovnávání, jako např. PISA, PIRLS či TIMMS. Možná se také Česko jednou dočká svých IRT testů.
Žáci základních i středních škol získají díky projektu mnohaletou významnou podporu. Ta je možná proto, že je tento projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.