Článek
Trh vzdělávání se i v oblasti vysokého školství stále více globalizuje. Část studentů vyjíždí do zahraničí na jeden či více semestrů v rámci programu Erasmus nebo jiných nabídek, např. na základě meziuniverzitních dohod. Jiní studenti absolvují v cizině celé studijní programy – od prvního ročníku studia až po získání příslušného titulu ze zahraniční vysoké školy.
V posledních letech se zájemcům o vzdělání otevírá ještě další možnost, a tou je studium na pobočkách zahraničních vysokých škol zřízených v ČR. Dobrou zprávou tedy je, že za zahraničním vzděláním již nemusíte do ciziny.
Jak ale upozorňuje nedávno vydané sdělení MŠMT, uchazeči o studium na těchto vzdělávacích institucích by si měli ještě před zahájením studia ujasnit, jaký budou mít status ve vztahu k výhodám, které jsou běžně poskytovány studentům akreditovaných vysokých škol v ČR. O co jde?
Podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách jsou vysokými školami veřejné vysoké školy (zřízené zákonem) nebo soukromé vysoké školy, které jsou ke své činnosti oprávněny, pokud jim ministerstvo udělilo státní souhlas. Výjimku zde tvoří tzv. státní vysoké školy zřizované příslušnými ministerstvy (Policejní akademie v Praze a Univerzita obrany v Brně).
Státní souhlas je spojen s kontrolou činnosti školy ze strany státu, existuje tedy určitá pojistka přiměřené kvality práce školy. Zařazení mezi veřejné nebo soukromé vysoké školy dále studentům garantuje „studentské“ výhody: hrazení zdravotního pojištění po dobu studia až do dvaceti šesti let věku, uznání doby studia jako náhradní doby sociálního pojištění, slevy na daních, snížené jízdné, případně daňové úlevy pro rodiče těchto studentů.
U tuzemských poboček zahraničních vysokých škol je situace složitější. Jen část těchto škol je akreditována ministerstvem školství jako soukromé vysoké školy. Jiné pobočky zahraničních vysokých škol zde působí jako obchodní společnosti nebo obecně prospěšné společnosti. Jejich posluchači pak studují podle předpisů státu, v němž má tato vzdělávací instituce své sídlo. Kontrole MŠMT podléhají jen některé z těchto institucí.
Pokud česká pobočka zahraniční vysoké školy není uvedena v příloze vyhlášky, která zajišťuje jejich posluchačům pro oblast zdravotní a sociální status studenta vysoké školy, může se student dostat do situace, kdy musí za sebe hradit zdravotní pojištění a nemá nárok na daňové úlevy pro vysokoškolské studenty. To je dobré zjistit raději dříve než později, a předejít tak zbytečně riziku vyměření vysokého penále za zmeškané platby pojištění. Studenti, jejichž výuka probíhá na vysoké škole v zahraničí (mimo území ČR), pak žádají o uznání studia pro tyto účely zvláštní žádostí podanou na MŠMT.
V každém případě je investice do studia na jakékoliv škole zásadním rozhodnutím, kterému by mělo předcházet důkladné ověření kvality dané vzdělávací instituce. Užitečné je například seznámit se s posluchači, kteří již danou školu navštěvují, důkladně se obeznámit s průběhem studia, s tím kdo na dané škole vyučuje, navštívit školu při dni otevřených dveří apod.