Vzdělávací systém postrádá podporu duševního zdraví, upozorňuje odborná společnost

Na učitele Středního odborného učiliště v Ohradní ulici v Praze 4 ve čtvrtek před polednem zaútočil žák mačetou. Napadený zraněním podlehl.

„Školám teď musíme zajistit podporu kupříkladu systémovým zakotvením a financováním odborných podpůrných profesí či rozšířením multidisciplinárních týmů na podporu duševního zdraví dětí, jejichž fungování už se v některých krajích osvědčilo,” uvedla předsedkyně ČOSIV Klára Šimáčková Laurenčíková.

Kromě dostupnosti psychologů by se podle Laurenčíkové mělo zlepšit také vzdělávání pedagogů a pracovníků školních poraden, aby uměli lépe pracovat s dětmi s traumaty či ve stresu. Zdokonalit by se měli též v rozpoznání toho, který žák má psychické potíže a jak mu mohou pomoct.

Na základních a středních školách by jim přitom měli být k dispozici i další odborníci, se kterými by vyučující mohli spolupracovat ve prospěch ohrožených dětí, doporučila společnost. Potřebná opatření by se podle ní mohla financovat s pomocí evropských dotací.

Tiskové oddělení ministerstva školství minulý týden sdělilo, že na školní psychology nebo sociální pedagogy by od roku 2025 mohly jít peníze ze státního rozpočtu. Do té doby by se měli platit z evropských dotací.

MŠMT chce systém financování těchto pozic upravit novelou školského zákona a vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách. Návrh by mohlo předložit vládě asi v dubnu nebo květnu, jak informovala ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva Lubomíra Černá.

ČOSIV nabídl k lepší podpoře škol své odborníky, kteří ve školení vyučujících už nyní pomáhají.

„Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání od začátku roku proškolila bezmála tisícovku pedagogů a dalších profesionálů pracujících s dětmi v metodách podpory duševního zdraví žáků a řešení krizových situací. V tom je třeba pokračovat i na systémové úrovni a za spolupráce všech dotčených resortů, “ konstatovala Šimáčková Laurenčíková.

Psychiku mnoha dětí podle ní narušil dlouhodobý stres způsobený opatřeními proti covidu-19 a nejistotou z dalšího vývoje situace. Horší dopady na duševní zdraví mohou být podle ní hlavně u jedinců ze znevýhodněného prostředí či ekonomicky nestabilních rodin.

Zmínila, že se v době epidemie zvýšila i četnost rodinných neshod. Dodala, že nejistotu, obavy a strach navíc přináší i aktuální válečný konflikt na Ukrajině, čímž se dlouhodobá psychická zátěž ještě zvyšuje.

„Je pro nás bolestné vidět, že situace doléhá i do škol, které mají být především bezpečným místem pro děti i učitele,” shrnula mediální zástupkyně ČOSIV Anna Francová. Doplnila, že systémová opatření, která navrhují, lze najít i v dokumentu na webu.

Předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi naopak připomněl materiál Parlamentního institutu „Učitelé jako úřední osoby?” z roku 2014, který pojednává o statusu pedagogických pracovníků jakožto úředních osob (český trestní zákoník) nebo chráněných osob (slovenská právní úprava).

„Očekávám, že v souvislosti s hrůzným činem na pražském SOU Ohradní se znovu otevře diskuze, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany,” prohlásil Sárközi s tím, že jeho spolek „již řadu let marně upozorňuje na problém, že např. školní metodici prevence jsou učitelé na plný úvazek a této náročné činnosti, která obnáší průměrně 20 hodin měsíčně navíc, se věnují ve svém volném čase”.

Dodal, že rovněž stále chybí preventivní program syndromu vyhoření pedagogických pracovníků.