Článek
Jak uvedl Boháč, v současné době zjišťuje, zda se počet střevlíka ve zmíněné lokalitě změnil v posledních deseti letech a jaký vliv mají na tohoto brouka změny klimatického prostředí.
„Výzkum je o to důležitější, protože se jedná o endemický druh, který žije výhradně na rašeliništích na Šumavě, v Bavorsku a Rakousku. Tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta a rozprostírá se na příhraničním území tří států. Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije,“ uvedl Boháč s tím, že střevlík může být na světě několik tisíc let, nebo i déle než lidská populace.
Vášnivému entomologovi hrozí kvůli roháčům tři roky vězení
Entomolog Boháč působí na rozloze několika desítek hektarů každý rok a v terénu už nastražil 170 pastí, které však střevlíka neusmrtí.
Entomolog Jaroslav Boháč kontroluje vzácného střevlíka ve své pasti u Přední Výtoně.
„Naším základním cílem je srovnat velikost populace nyní a v roce 2011, kdy zde byl poslední vědecký výzkum,“ konstatoval Boháč s tím, že výzkum je teprve na začátku a on nechce zveřejňovat předčasné výsledky. Entomolog dále upozornil, že střevlíkovití brouci jsou velmi citliví na znečištění životního prostředí, kvůli kterému se mění ráz rašelinišť. „Například kyselé deště zdevastovaly rašeliniště v oblasti Krušných hor a střevlík tam vyhynul,“ zmínil Boháč.
Součást evropského projektu
Poznamenal, že dalším z faktorů, které střevlíky zásadně ovlivňují, je likvidace rašelinišť, která jsou na některých místech odvodňována. „Takto už byly zlikvidovány a přeměněny na lesní půdu tisíce hektarů mokřadů a bažin. Dnes již není nebezpečí meliorací tolik aktuální a zbývající rašeliniště jsou často součástí zvláště chráněných území,“ doplnil k výzkumu Jiří Klimeš z odboru životního prostředí Jihočeského kraje.
Výzkum střevlíka je součástí evropského projektu, který řeší Jihočeský kraj v programu CZ-SK South Life. Zaměřuje se na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na jihu Čech a na jižním Slovensku.