Článek
Experiment, který archeologové se střelami dělali na svém pracovišti v Panské Lhotě, trval několik hodin. Vystřelili při něm desítky střel, řekla Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
Nejde o náhodně zlomený kus kovu
Archeologové našli střely v zánikovém horizontu, tedy ve vrstvě, která uchovala důkazy poslední bitvy o hrad.

Odborníci testovali v Panské Lhotě na Jihlavsku přesné repliky (na snímku) nastřižených kovaných střel do kuší, jejichž originály archeologové nalezli na hradě Rokštejn.
Teprve konzervátorské práce odhalily, že nejde o náhodně zlomený kus kovu. Bylo zřejmé, že bez vady ukovaná střela byla znovu nahřátá a nastřižená, aby tělo a špičku střely držel u sebe jen milimetrový spoj.
Experiment měl ověřit smysl takových střel. V sutinách hradu jich archeologové našli jedenáct a nechali si pro účely experimentu vyrobit jejich repliky.
Na pokusu se podílel také David Matejov, který vyrábí a střílí ze středověkých kuší, a Miloslav Lasky Križan, který se živí výrobou hrotů. Oba jsou k závěrům archeologů spíš skeptičtí a nastřižené střely pokládají za kovářský polotovar.

Výrobce středověkých kuší David Matejov se podílel na testování nastřižených kovaných střel do kuší.
„Na druhou stranu to zase nevypovídá o tom, proč se to dostalo do zánikového horizontu. Jistě byly použité, jinak by tam nebyly. Je to zajímavé, nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal,“ přiznal Križan.
Hrad asi zlikvidovali Jihlavané
Za zánikem hradu zřejmě stojí město Jihlava, důvodem útoku mohly být náboženské spory. Dřív se předpokládalo, že hrad byl zničený v první, nikoli druhé polovině 15. století, což poslední výzkumy vyvrátily.

Na snímku střely zapíchnuté v balistickém gelu, který při testu simuloval lidské tělo.
Rokštejn je jednou ze tří studijních lokalit Masarykovy univerzity a také nejprobádanějším hradem ve střední Evropě. Jeho profesionální průzkum začal v roce 1981. Tehdy měla v údolí vzniknout nádrž a hrad měl zmizet pod zásobami pitné vody.
U Rokštejna na Jihlavsku ožil středověk. Pracují zde brněnští studenti

Z plánů sešlo, ale průzkum pokračoval. Pracuje se zde nejen v terénu, ale i s dobovými prameny. Zkoumají celé panství, jeho vznik, systém, který hrad dokázal uživit, i strukturu osídlení.

Zřícenina hradu Rokštejn
Hrad postavili na konci 13. století zřejmě Rutenštejni původem z Ruska. Financovali ho díky těžbě. V polovině 14. století hrad zkonfiskoval moravský markrabě. Později byl v majetku Valdštejnů.
Nyní ho vlastní město Brtnice, které také v minulosti investovalo do jeho opravy. Jeho letní provoz zajišťuje obecně prospěšná společnost Život památkám.