Článek
Anténa ANITA, jejíž projekt vede tým z americké havajské University of Hawaiʻi at Mānoa a financuje i vesmírný úřad NASA, se vznáší nad Antarktidou, zavěšená na balonu s heliem nad ledovými příkrovy kontinentu.
Je navržena tak, aby detekovala vysokoenergetická neutrina, která zasáhla zem a generovala rádiové světlo.
| Neutrino je elementární částice bez náboje s velice nízkou klidovou hmotností. Neutrino s hmotou interaguje tak málo, že i když jich naším tělem proletí každou sekundu asi 100 trilionů, tak to na nás nemá sebemenší účinek. |
|---|
| Václav Glos, Masarykova univerzita |
Změna fyziky, nebo chyba měření?
Přístroj zaznamenal signály, které se zdály být způsobeny extrémně vysokými energetickými neutriny, která se chovají neobvyklým způsobem.
Vysokoenergetická neutrina se obvykle na Zemi dostávají z vesmíru. Tyto detekce však ukázaly, že neutrina zasáhla anténu v neobvyklých úhlech, což naznačuje, že prošla skrz planetu - vystřelovala tedy z ledového povrchu. To může znamenat, že detekce mohou být nad rámcem standardního modelu fyziky, nebo se jedná o systematickou chybu.
Astronomové zachytili největší výbuch nevídané supernovy
Podle Václava Glose z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně je samotný objev velice zajímavý. „Ale se závěry o narušení teorie standardního modelu bych zatím počkal. Další detektory nic podobného nedetekovaly, takže se může jednat právě o chybu ANITA detektoru,“ napsal Novinkám.
Výzkum kosmického záření obecně je nicméně podle něj velice důležitý. „Vesmír totiž produkuje mnohem energetičtější částice, než jsme schopni získat současnou technologií na Zemi,“ dodal.
