Výzkumníci z Olomouce odhalí z dechu astma. Unikátní metodu teď zkoušejí u nádorů plic

„V první fázi našeho výzkumu jsme si vybrali osoby, které už mají diagnostikovaný nádor. Dýchaly deset minut do zařízení, my jsme si odebrali vzorky, které jsme potom analyzovali a připravili jsme tím proteinový podpis,“ vysvětlil Novinkám a Právu lékař a vědec Petr Džubák, který je vedoucím výzkumného programu Chemická biologie a experimentální terapie v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého.

Proteinovým podpisem se zjednodušeně myslí zjišťování biomarkerů neboli biomolekul v tělních tekutinách, které ukazují na zdravotní problémy či neobvyklé procesy v těle. Když lidé několik minut dýchají na zařízení, tekutiny se tam vysráží a vědci je sesbírají.

„Díky tomu jsme byli schopni odlišit zdravé osoby od těch, které mají nádory plic nebo chronickou obstrukční plicní nemoc,“ doplnil Džubák.

U zhruba čtyř stovek pacientů si tehdy olomoučtí vědci potvrdili, že metoda vypadá nadějně. Už dříve se o tom přesvědčili u dětí s astmatem, kde zkoušeli pilotní projekt.

„Byli jsme schopni dobře rozlišit, zda mají astma, nebo ne, ale i to, zda budou potřebovat například inhalační kortikoidy,“ přiblížil. Díky tomu mohli dětem nasadit vhodnou léčbu.

Své poznatky teď ověřují na větším počtu lidí ve vybraných nemocnicích napříč republikou. Odběr vzorků z vydechovaného vzduchu nabízejí těžkým kuřákům, kteří se zapojili do screeningu karcinomu plic a byli odeslaní s podezřením na nádor do specializovaného centra. Všechna data jsou anonymní.

Do výzkumu se zapojil i Masarykův onkologický ústav v Brně. „Věříme, že studie bude přínosná, proto se v rámci ČR zapojilo Plicní centrum Masarykova onkologického ústavu do projektu jako první a má v tuto dobu nejvíce vyšetřených pacientů,“ uvedl primář tamního Centra pneumologie a intervenční bronchologie Pavel Turčáni.

Koncept mapy biomarkerů se podle něj jeví „životaschopný“. „Ale na závěry je třeba ještě počkat,“ dodal.

Na rozdíl od předchozích výzkumů u toho nejnovějšího nicméně nejde o pacienty s diagnózou, ale rizikové osoby, u nichž vznik nádoru hrozí. „Zapojilo se dosud přibližně dvě stě osob, naším cílem jsou tři tisíce,“ uvedl Džubák, který je také členem Národního ústavu pro výzkum rakoviny.

Program na včasný záchyt rakoviny plic funguje v Česku druhým rokem a podařilo se díky němu zachytit začínající nemoc u stovky lidí nad 55 let, kteří za posledních deset let vykouřili i dvacet cigaret denně. Kuřáci jsou nejčastěji zasaženou skupinou a přihlášení se do programu na odvykání kouření je součástí podmínek, za kterých se mohou do screeningu zapojit.

Každoročně diagnostikují lékaři 6600 nových nádorů, z toho je na 4800 ve fázi, když už nejdou chirurgicky odstranit ani léčit. S tím chtějí olomoučtí vědci pomoci a věří, že pokud se metoda osvědčí, mohla by přispět k větší dostupnosti, ale i zlepšení diagnostiky u zhoubných nádorů.