Článek
Vedlejší účinky léčiv na šíření buněk testují odborníci na holografickém mikroskopu. Tento výzkumný projekt pod vedením Daniela Zichy - v rámci výzkumné skupiny Experimentální Biofotonika a Centrální laboratoře Biofotonika na brněnském vědeckém institutu CEITEC VUT - by mohl přinést naprostou změnu v léčbě rakoviny.
Vedlejší účinky již používaných léčiv skutečně mohou přinést nečekané výsledky.
Antabus není jen pro léčbu alkoholismu
Kupříkladu Antabus, původně vyvinutý pro léčbu alkoholismu, má vedlejší účinky, které jsou nyní využívány při léčbě rakoviny.
Čeští vědci zkoušejí „převychovat“ rakovinné buňky, které jsou odolné vůči léčbě
„Existují případy, kdy se ukázalo, že některé léky mohou pozitivně ovlivňovat nejen to, na co byly primárně určeny. Příkladem je Antabus. Tento princip je známý a už několikrát přinesl užitek lidstvu. Koncept použití léčiv pro ovlivnění migrace nádorových buněk přišel od našeho spolupracovníka, profesora Jana Brábka,“ řekl Novinkám k výzkumu vedoucí projektu Zicha.
Vyhodnocování výsledků zjištěných pod mikroskopem
Rakovina je hlavní příčinou úmrtí po celém světě. Podle odborníků by její výskyt měl během 20 let vzrůst téměř o polovinu. Hlavním problémem přitom není samotný agresivní růst rakoviny, ale spíše tzv. metastáze, které jsou zodpovědné za většinu úmrtí. Přesněji řečeno, z nádoru putují rakovinotvorné buňky po celém těle a vytvářejí metastáze, které jsou pak smrtící.
Pokud by se tento proces podařilo zastavit, onkologové by pak již bojovali nikoli s rakovinou a ložisky rozšířenými v těle pacienta, ale jen s původním, tedy prvotním nádorem.
Brněnští vědci vyvinuli novou kultivační metodu pro studium leukémie a testování léků
Úspora za náročný nový výzkum
V Brně testovaný postup může mít mnoho výhod. Využití již používaných léčiv může ušetřit miliardy korun pro výzkum nových medikamentů. Pokud se ukáže, že vedlejší účinky některého léčiva skutečně pomáhají, lze ho nasadit téměř okamžitě - jde o již otestovaný a používaný lék.
Vývoj nových léčiv trvá léta a další dlouhé roky zabere jeho testovaní před použitím v praxi.
Daniel Zicha (uprostřed) s holografickým mikroskopem
Vědci využívají k výzkumu holografický mikroskop, který jim umožňuje sledovat migraci nádorových buněk, a to s vysokou přesností. Na projektu spolupracují s vědeckým centrem Biocev ve Vestci u Prahy, které používá fluorescenční metody 3D, zatímco Zichův tým využívá 2D holografickou interferenční mikroskopii.
„To znamená, že oni provedou větší screening, vytipují kandidáty a my je detailně ověříme. Společně se pak zapojíme do výzkumu mechanismů – jak to vlastně celé funguje,“ vysvětlil vedoucí projektu.
Nová naděje v boji proti klíšťové encefalitidě: Virus se nesmí nechat dozrát
