Článek
Mezinárodní tým vedený španělskou bioložkou Meritxell Alberich-Jordovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR identifikoval buňky a molekuly přítomné v krvi dárce jako klíčové prvky řídící aktivitu krvetvorných kmenových buněk při transplantaci kostní dřeně.
U pacientů, kteří trpí poruchami krvetvorby, je daná transplantace často používaným zákrokem. Odstraní se při něm nefunkční krvetvorný systém pacienta a nahradí transfuzí zdravých krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce, které se v kostní dřeni usadí, časem se pomnoží a vytvoří funkční krvetvorný systém, připomíná AV ČR.
Úspěch postupu závisí na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk přítomných ve vzorku odebraném od dárce.
Dárcovství kostní dřeně zachraňuje životy, dnes již nebolí a nejsou žádná omezení
Alberich-Jordová se svou skupinou a s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a zahraničními spolupracovníky z Brazílie a Spojených států nedávno zjistila, že jeden typ krevních buněk přítomných ve vzorku dárce může krvetvorné kmenové buňky oslabit.
Specializovaní bojovníci, kteří zasahují nesprávné cíle
Příslušný typ buněk se označuje jako NK buňky (z anglického „natural killers“, tzn. přirození ničitelé, vrazi). Tyto NK buňky jsou podle vědců cosi jako specializovaní bojovníci, kteří likvidují infekce či rakovinné buňky a za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Přítomnost tohoto typu buněk ve vzorku dárce má však negativní dopad na vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.
„NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice,“ vysvětlila Alberich-Jordová.
Tato pozorování podle ní vedou výzkumníky k myšlence, že odstranění přirozených „vražedných” buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohly zlepšit úspěšnost klinického postupu.
Studie byla publikována v odborném časopise Stem Cell Reports.
Lékaři v Madridu transplantovali srdce dvouměsíční holčičce
Samotný krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání před infekcemi.
Systém produkce krvinek funguje jako jakýsi rozvětvený strom, v němž kmen, jenž dává vzniknout všem odlišným typům buněk (tj. menším větvím), představují krvetvorné kmenové buňky. U některých pacientů je nicméně „krvetvorný strom“ narušen a nevětví se správně.
Přijďte darovat krev, prosí nemocnice. Zásoby docházejí, hrozí odkládání operací
Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností nahrazení defektních krvetvorných kmenových buněk zdravými, což je proces známý právě jako transplantace kostní dřeně.