Článek
Pro účely studie si badatelé vybrali pět měst srovnatelných z hlediska počtu obyvatel, věkové struktury i vzdálenosti od elektráren.
Konkrétně jde o Náměšť nad Oslavou a Jaroměřice nad Rokytnou na Třebíčsku, Ivančice na Brněnsku, Protivín na Písecku a Týn nad Vltavou na Českobudějovicku, jak ve středu informoval PR manažer institutu SYRI Filip Vrána.
„S dotazníky budeme chodit za lidmi staršími 18 let. Průzkum je unikátní, protože takové šetření v České republice dosud nebylo provedeno, a je cenné pro posouzení zdravotního stavu obyvatel v blízkosti jaderných elektráren,“ uvedl výzkumník SYRI Anton Drobov.
Do modernizace Temelína půjde letos 3,6 miliardy

Výzkum potrvá do ledna 2024. Zveřejnění výsledků je v plánu za rok.
Dopady války na Ukrajině
Drobov už např. mapoval, jaký měly dopad důsledky rusko-ukrajinské války na duševní zdraví u dospívajících lidí.
„Zjistili jsme, že duševní zdraví je v krizových situacích vysoce ohroženo. Účastníci studie z řad vysokoškoláků byli silně znepokojeni zprávami o válce. Zhruba třetina z nich měla střední až silnou míru úzkosti a deprese,“ popsal Drobov, který pochází z běloruského Minsku a působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Extrémní stres se přenáší i na další generace

U žen zaznamenali odborníci při vyšší frekvenci sledování zpráv a používání sociálních médií vyšší úroveň úzkosti a depresivních symptomů. Jsou to podle nich rizikové faktory pro psychické poruchy.
Drobov plánuje data z obou studií porovnávat. Studie souvislostí mezi obavami a úzkostmi z života v okolí jaderných elektráren oproti loňské studii nabídne data od lidí, kteří v případném stresu žijí dlouhodobě.
Anketa
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR. Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí. Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. |
Odborníci upozorňují, že přechod na střední školy může být pro Ukrajince náročný

V českých školách se na konci března učilo 51 281 ukrajinských uprchlíků
