Článek
Vědce podle serveru BBC News překvapilo, když v argentinské části Patagonie našli lišku, známou pod vědeckým názvem Dusicyon avus, pohřbenou v lidském hrobě starém 1500 let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle nich to, že byla vysoce ceněným společníkem nebo domácím mazlíčkem.
Naznačil to i nedostatek stop po řezných ranách na kostech této šelmy, což ukazuje, že nebyla lovena jako potrava. Analýza DNA také ukázala, že toto zvíře se kdysi společně stravovalo s lovci a sběrači a bylo patrně součástí tábora.
Pet fox with 'deep relationship with the hunter-gatherer society' buried 1,500 years ago in Argentina https://t.co/TLJ4TquCFf
— Live Science (@LiveScience) April 9, 2024
Liška stejného druhu byla před téměř deseti lety nalezena v mnohem starším hrobě v jiné části Argentiny. Rovněž mohla být domácím mazlíčkem, ale vědci tehdy její stravu neanalyzovali.
Velké kočkovité šelmy rozliší známé hlasy od neznámých
„Opravdu se domnívám, že šlo o přátelství“
„Jedná se o velmi vzácný nález lišky, která zřejmě měla úzké pouto s jedinci ze společnosti lovců a sběračů,“ uvedla vědkyně Ophélie Lebrasseurová z britské Oxfordské univerzity.
„Myslím si, že to bylo více než jen symbolické, opravdu se domnívám, že se jednalo o přátelství,“ dodala.
Archeologové lišku nalezli na pohřebišti Caňada Seca v Argentině, tedy v oblasti, kterou kdysi obývaly skupiny lovců a sběračů.
Zuby lišek byly také v minulosti nalezeny i na dalších starověkých pohřebištích v Argentině a Peru, což naznačuje, že toto zvíře mělo symbolický význam. Nález téměř kompletní liščí kostry v lidském hrobě je však v celosvětovém archeologickém měřítku velmi vzácný.
Tento druh lišky Dusicyon avus byl středně velký a vážil zhruba deset až 15 kilogramů. Vyhynul před téměř 500 lety, pár set let poté, co se do Patagonie dostali psi domácí.
Výzkum byl proveden ve spolupráci s týmem vědkyně Cynthie Abbanové z Institutu evoluce v Mendoze v Argentině a byl publikován tento týden ve středu v časopise Royal Society Open Science.