Hlavní obsah

Výzkum: Ukrajinci se v českých školách cítí dobře, výuka je pro ně zatím lehčí než doma

Adaptace ukrajinských žáků v českých školách začala živelně a s různou efektivitou. Výzkum Národního institutu SYRI ukázal, že školy se v první fázi soustředily především na sociální adaptaci žáků, zatímco přizpůsobení českému vzdělávacímu systému je výzvou pro další období. Celkově se ukrajinské děti v českých školách cítí dobře.

Foto: ČTK

Děti uprchlíků z Ukrajiny se učí češtinu na příměstském táboře Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, který pro ně knihovna připravila (ilustrační foto).

Článek

České vyučující ukrajinští žáci i jejich rodiče vnímají jako přátelské a podporující, české spolužáky zase jako veselejší. Institut o výzkumu informoval na svém webu.

„Centrální metodická podpora byla pro školy mnohdy nepřehledná a málo konkrétní. K adaptaci nově příchozích ukrajinských žáků tak školy přistupovaly různě,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.

Některé školy měly hned své adaptační skupiny, upravovaly vzdělávací obsahy, vytvářely individualizované rozvrhy, prováděly diagnostiku a měly pro ukrajinské děti psychologickou podporu. Na jiných školách podobné adaptační mechanismy nebyly.

Zápisy pro Ukrajince k nástupu do ZŠ a školek budou od června do poloviny července

Věda a školy

„Z prvních výsledků našeho šetření vyplývá, že čím méně problémů ohledně začleňování ukrajinských žáků škola identifikuje, tím méně adaptačních mechanismů pak vyvíjí. Také platí, že co je na jedné škole přáním, jako například přítomnost ukrajinských asistentů, je na jiné realitou,“ zmínila Šeďová.

Školy by se podle ní teď měly zaměřit na adaptaci ukrajinských žáků na místní způsob výuky a hodnocení.

Vytváření pozitivních sociálních vztahů

Podle dalšího z výzkumníků SYRI Petra Hlaďa se školy dosud soustředily především na sociální adaptaci ukrajinských žáků, tedy na vytváření pozitivních sociálních vztahů uvnitř tříd.

„Ředitelé vidí sociální adaptaci jako prvořadou a domnívají se, že probíhá hladce. Do určité míry však mají nasazené růžové brýle. Naše data ukázala, že ve třídách, kde je přítomno více ukrajinských žáků, mají tendenci vytvářet především vazby mezi sebou navzájem a od českých žáků si drží odstup,“ řekl Hlaďo.

Na ukrajinské asistenty dostanou školy 218 milionů korun

Věda a školy

Celkově se ale ukrajinské děti v českých školách cítí dobře. „Žáci překvapivě uvádějí, že je pro ně česká škola lehčí než ukrajinská. To si vysvětlujeme tak, že vyučující v první fázi kladli na ukrajinské žáky zřetelně nižší vzdělávací nároky právě proto, aby podpořili jejich sociální adaptaci,“ konstatovala Šeďová.

Sběr dat trval od podzimu loňského roku a měl podobu hloubkových případových studií na vzorku škol s vysokými počty ukrajinských uprchlíků. Národní institut SYRI nyní zpracuje detailní analýzu dat, kterou poskytne ministerstvu školství, včetně svých doporučení. Dílčí výstupy už zástupci resortu dostali.

V českých mateřských, základních a středních školách se k 30. září 2022 vzdělávalo přes 50 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků.

Ministr se chce věnovat využívání umělé inteligence

Jak v jiné souvislosti sdělila ve čtvrtek tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová, ministr školství Vladimír Balaš (STAN) se chce věnovat tématu využívání umělé inteligence v českých školách. Uvažuje se např. o uspořádání kulatého stolu s odborníky.

O problematice technologií ve vzdělávání se nyní ve světě diskutuje mj. v souvislosti s představením technologie ChatGPT, kterou loni v listopadu spustila americká firma OpenAI a která podle jednoduchých pokynů sama vytváří texty. Někteří lidé mají obavy, že eseje a seminární práce bude za školáky a studenty psát chatbot či jiná podobná technologie.

Cílem ministerstva školství je podle Lednové pro období mezi lety 2022 a 2024 vybavení žáků a škol pokročilými digitálními technologiemi a zpřístupnění základních technologií všem školákům. „Současně se věnujeme také vzdělávání učitelů tak, aby mohlo být toto vybavení škol využíváno efektivně,“ dodala.

Zneužití umělé inteligence školáky se čeští učitelé příliš neobávají

Věda a školy

Za tisk maturitních testů Cermat zaplatil 900 tisíc korun

Věda a školy

Výběr článků

Načítám