Článek
Zmíněné sloučeniny dusíku se nazývají atmosférické depozice. Jde o člověkem vyvolaný jev, při kterém se tyto sloučeniny, zejména ve formě srážek, dostávají z atmosféry na zem. Vznikají hlavně spalováním fosilních paliv, které přispívá nejen k oteplování klimatu, ale také k plošnému obohacování půdy dusíkem na rozsáhlých územích.
Dusík je sice základní živinou pro růst rostlin, ale jeho nadměrné množství může mít negativní dopady na ekosystémy. Ovlivňuje růst rostlin, přispívá k okyselení půdy, mění vztahy mezi druhy a v konečném důsledku přispívá ke snižování biodiverzity.
„Za příčinu posunů areálů druhů směrem k pólům je považována změna klimatu. V našem výzkumu, kdy jsme analyzovali údaje z evropských lesů za několik desítek let, se ukázalo, že dosavadní posun směrem na západ je 2,6krát významnější než na sever,“ upozornil Radim Hédl z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR s tím, že za tímto posunem stojí právě hlavně atmosférická depozice dusíku.
Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné
Druhým klíčovým zjištěním je podle něj fakt, že nadměrné přísuny dusíku negativně ovlivňují diverzitu bobovitých rostlin, jako např. divokých druhů vikve nebo hrachoru, které mají schopnost vázat atmosférický dusík. To jim dává výhodu pouze v případě, že ho je v půdě nedostatek.
„Výzkum ukázal, že diverzita bobovitých rostlin v evropských a severoamerických lesích za poslední desetiletí poklesla,“ konstatoval.
Sledovali téměř tři tisíce ploch
Vědci monitorovali téměř tři tisíce ploch a srovnávali několik desítek let staré záznamy, které pořídili jejich předchůdci, se současným druhovým složením bylinného patra.
Výsledky průzkumu, které podle nich zdůrazňují složitost globální změny prostředí a potřebu dalšího studia jejích dopadů na ekosystémy, publikovali v časopisech Science a Science Advances.
Povodeň prospěla v Jizerských horách přírodě. Vytvořila ideální podmínky pro vzácné pavouky
Botanický ústav, který sídlí na zámku v Průhonicích nedaleko Prahy, je největším centrem botanického výzkumu v Česku. Soustřeďuje přes 150 vědeckých pracovníků a doktorandů.
Součástí jsou také odloučená vědecká pracoviště v Brně a Třeboni. Ústav zajištuje správu Průhonického parku, který je Národní kulturní památkou zařazenou na seznam památek UNESCO, Průhonické botanické zahrady a Botanické zahrady Třeboň.