Výzkum kláštera Rosa coeli pomáhá odhalovat dávná tajemství tajuplné stavby

Tajuplná historie, ve které nechybí ani pověsti o údajném neřestném životě řeholnic, které se zde usadily už v roce 1185, tedy dva roky po založení, a především jedinečná atmosféra místa způsobuje, že torzo kláštera s rajskou zahradou se těší stále většímu zájmu turistů, kterých do Rosy coeli loni přišlo zhruba třicet tisíc.

Ve zmíněné rajské zahradě se právě nyní dokončuje záchranný archeologický výzkum.

Revitalizace projektů na zachování pozůstatku kláštera, zpevnění zdí, nutné odvodnění či vybudování zázemí pro přibývající návštěvníky odstartovaly loni na podzim. Archeologickému výzkumu předcházelo mimo jiné i vybudování bezbariérového vstupu z torza chrámové lodi do prostorů rajského dvora.

„Nejhodnotnější archeologický objev představují dosud odhalené pozůstatky stavební huti, historická dlažba v klášterní kvadratuře. Tyto nálezy jsou zvlášť významné, protože poodhalují nové poznatky o vzniku původního souboru staveb a života nejstaršího ženského kláštera na Moravě. Jde dosud o největší ucelený archeologický výzkum za uplynulé období,“ řekla Novinkám v Kounicích Barbora Hlávková ze stavebního oddělení Biskupství brněnského, které opravy objektu za zhruba 30 milionů koordinuje.

Jak popsal archeolog Pavel Staněk ze společnosti Archaia, která práce v objektu realizuje, jsou mezi nálezy například středověké mince, prsten, ostruha či soubor keramiky různého stáří a četné kosterní pozůstatky v prostorách rajského dvora.

„Na zachovalé dlažbě z 15. století jsme našli pozůstatky po ohni, což by mohlo dokladovat časově přesně neurčený požár při vypálení kláštera husity někdy kolem roku 1423. Hrob byl i v místech, kde jsme podle sondy hledali klášterní studnu. Ta však mohla být zasypána a vybudována o kus vedle. To však zatím s určitostí nevíme,“ konstatoval Staněk.

Archeologové také odhalili polohu dřívější románské apsidy, kterou si můžeme představit jako výklenek za oltářem a která byla později nahrazena kostelem Panny Marie.

„Tento objev nám pomáhá lépe porozumět stavební historii kláštera a jeho významu v kontextu středověké architektury. Ve světle těchto nálezů se ukazuje, že šlo ještě o větší objekt, než o jakém jsme měli dosud představu,“ doplnil Staněk.

Archeology do roku 2027, kdy se počítá s ukončením průzkumu, zřejmě ještě čeká nejedno překvapení. Při cestě za vykopávkami směrem do dosud nepřístupné zahrady předpokládají i objev hřbitova s dalšími ostatky a rovněž pozůstatky již zaniklých staveb - a s tím spojené nové nálezy.

Práce budou pokračovat i v průběhu turistické sezony, a to vždy v místech, která jsou ještě po turisty nepřístupná. Návštěvníci uvidí nálezy i výsledky práce archeologů v expozici, která se kvůli tomu v památce vybuduje. Přestože jde už o 500 let opuštěný objekt, na jehož zániku se mimo vypálení husity podepsalo i porušení řádových předpisů, specifický genius loci si torzo zachovalo dodnes.