Článek
„Analýza ukazuje na existenci pozitivního vztahu mezi motivací, sebedůvěrou a ambiciózností vzdělávacích cílů na jedné straně a výsledky žáků v testech mezinárodních i národních šetření na straně druhé. Motivace a sebedůvěra žáků příznivě ovlivňuje jejich ochotu přijmout zadaný úkol či aktivitu, zahájit řešení a vynaložit potřebné úsilí k dosažení záměru,“ stojí ve zprávě.
Inspektoři se ve svých zjištěních opírají zejména o výsledky testů z češtiny a matematiky žáků 5. a 9. tříd, které uskutečnili ve školním roce 2016/17 na pěti stovkách škol. Stejné školy inspektoři otestovali o pět později a ukázalo se, které školy se dokázaly výrazně posunout k lepšímu či horšímu.
Zároveň zmapovali, v jakých podmínkách školy fungují a zda mají úspěšnější či slabší společné rysy.
Pětina žáků 1. ročníků SŠ nedosahuje minimální úrovně přírodovědné gramotnosti
K výraznému posunu v testech se podařilo dospět zhruba jen na pěti procentech škol. A stejně tolik se také výrazně zhoršilo.
Samotní žáci mimo jiné v dotaznících popisovali svůj vztah k daným předmětům, k učení apod., z čehož inspektoři vyvodili index motivace a sebedůvěry. Ukázalo se, že školy s výrazným zlepšením mají častěji nejlepší hodnoty daného indexu. A obráceně, školy vykazující výrazné zhoršení se častěji vyznačují nižší motivací a sebedůvěrou v učení svých žáků.
Důvodem poptávky po víceletých gymnáziích je málo míst na čtyřletých oborech, říká odborník
Pronikavě se to ukázalo v případě matematiky devátých tříd, kde školy s výrazným posunem k lepšímu měly z více než poloviny nejlepší index sebedůvěry a motivace. A nejnižší index u této skupiny škol nebyl ani zaznamenán.
Starším žákům to jde lépe ve větší škole
„Pro školy, které zaznamenaly výrazné zlepšení výsledků v testováních, je více typický také nižší výskyt situací, kdy žáci vnímali demotivující chování učitelů,“ konstatovali dále autoři výzkumu.
Analýza rovněž doložila dřívější poznatky, že starším dětem se lépe daří ve větších školách. Právě ty byly ve větší míře zastoupeny ve skupině škol s výrazným zlepšením než ve skupině škol s výrazným zhoršením v testování žáků 9. ročníku.
Chudí a bohatí. Přijímačky ukázaly rozdíly
Zároveň se potvrdila dlouhodobá bolest českého vzdělávacího systému, která spočívá v tom, že české školy si nevědí rady s dětmi znevýhodněnými rodinným zázemím.
„Školy, které byly v průměru charakteristické nižším socioekonomickým statusem testovaných žáků, byly častěji zařazeny do skupiny škol s výrazným zhoršením žáků v testováních,“ uvedli inspektoři.
Tento faktor byl nejzjevnější opět u matematiky 9. tříd. Více než polovina škol, které se dokázaly výrazně posunout k lepšímu hodnocení v matematice, měla děti v průměru s nejvyšším socioekonomickým statusem. Ale také je vidět, že pracovat se dá i se sociálně znevýhodněnými dětmi, protože i pár procent škol, kde těchto dětí bylo nejvíce, dokázalo výsledky výrazně zlepšit.
Víceletá gymnázia nemusí být vždy výhrou