Hlavní obsah

Výzkum dokázal pravěké osídlení slovanského hradiště na Strakonicku

Strakonice

Archeologům ze Západočeské Univerzity (ZČU) v Plzni se během výzkumu lokality Kněží hora u Katovic na Strakonicku podařilo doložit dřívější osídlení tohoto slovanského hradiště. Podle nových nálezů zde lidé žili už zhruba devět tisíc let před naším letopočtem. Archeologický výzkum se na hradišti konal po 70 letech, jak informoval vedoucí výzkumu Petr Menšík ze ZČU.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Archeologové doložili dřívější osídlení slovanského hradiště v lokalitě Kněží hora u Katovic na Strakonicku. Podle nových nálezů zde lidé žili i v mladším období pravěku.

Článek

„Během výzkumu se nám podařilo objevit štípanou industrii z období mezolitu,” uvedl Menšík. Štípaná industrie nebo také pazourek je cíleně odlomená část nerostu, který tehdejším lidem mohl sloužit například jako nůž.

„Podařilo se také prokázat osídlení z doby bronzové nebo doby halštatské,” uvedl Menšík.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Na snímku je student archeologie Pavek Brůžek, který učinil zatím nejvzácnější nález štípané industrie nebo také pazourku, jenž tehdejším lidem mohl sloužit například jako nůž.

Zaniklo až v 11. století

Výzkum také proti předchozím znalostem prokázal, že hradiště bylo osídleno až do 11. století. Poté zaniklo, podle nálezů bylo vypáleno.

Na Kněží hoře se zachovaly zbytky jednoho z nejdůmyslnějších, nejsložitějších a nejkomplexnějších opevnění vybudovaných Slovany v raném středověku na našem území. Hradiště se nalézá nad levým břehem Otavy a vymezuje plochu o rozloze osmi hektarů.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Praxe studentů archeologie

Během třítýdenního výzkumu archeologové také objevili přeslen, stejně staré kovové hřebíky a nože, kosti koz a ovcí a několik úlomků raně středověké keramiky.

„Pro tento typ keramiky je typická jednoduchá nebo vícesložitá vlnice,” řekl Menšík.

Výzkum, na kterém se podílelo i strakonické Muzeum středního Pootaví, sloužil jako terénní praxe plzeňských studentů archeologie. Během zimy budou nálezy zkoumat v univerzitních laboratořích.

Foto: Václav Pancer, ČTK
Foto: Václav Pancer, ČTK

„O životě na hradišti toho není možné mnoho vyčíst. Objevili jsme kůlové jámy, pozůstatky po dřevěných konstrukcích. Ze zbytků kamenné destrukce je například možné říct, že hradba byla složená z čelní kamenné plenty, z nasucho skládaných kamenů, ke které byl nasypán hliněný val a na tom byla dřevěná palisáda," uvedl Menšík. Podle něj se jedná o tradiční systém středověké konstrukce.

Návaznost na výzkum před 70 lety

Současný výzkum není plošný. Je zde otevřeno pět archeologických sond. Končí v pátek a navazuje na práci archeologa Bedřicha Dubského.

Jeden z nejznámějších jihočeských archeologů zde vedl výzkum před 70 lety, od té doby zde archeologové nekopali, evidují pouze několik povrchových sběrů. Na místo se studenti vrátí i v následujících dvou letech.

Foto: Václav Pancer, ČTK

Archeologický výzkum se na hradišti koná po 70 letech.

K hradišti na Kněží hoře se váže celá řada pověstí a tajuplných historek. Jedna z nejznámějších je o skrytém pokladu v hoře, který střeží veliká sova se zlatýma očima. Na začátku 19. století se zde těžila tuha.

Související témata:

Související články

V Brně skládají neandertálce

Trochu to připomíná skládačku. Nejprve musel odlít z poly-uretanu kopii kostry neandertálského lovce, pak na ni nabaloval místo svalů hmotu, kterou teď tvaruje...

Výběr článků

Načítám