Výuka plošně od devíti? V současnosti neprůchodné, shodují se odborníci

„Předně je potřeba říci, že o začátku výuky rozhodují ředitelé ZŠ a SŠ. Centrálně je stanoveno, že vyučování začíná zpravidla v osm hodin, nesmí začínat dříve než v sedm hodin a skončit by mělo nejpozději do 17. hodiny odpoledne,“ vyjmenoval pro Novinky náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Balaš návrh spojuje s úpravou vzdělávacích programů. „Žáci jsou přehlcováni znalostmi, které ale neumí aplikovat. Takže se možná omezí počet hodin. Rád bych škrtnul první hodinu. Při změně rámcových vzdělávacích programů (RVP) k nějaké redukci učiva stejně musí dojít. A je prokázáno, že zejména u pubertálních dětí brzké vstávání narušuje biorytmus a že podávají mnohem lepší výkony, když chodí do školy až v devět. Mnoho z nich navíc dojíždí,“ nechal se slyšet.

V anketě u článku Novinek se z více než 22 tisíc čtenářů jen necelých 20 procent vyjádřilo pro možnost, aby děti chodily do školy až na devátou.

Mezi nejčastější argumenty rodičů patří, že by to pro ně byla hlavně na 1. stupni ZŠ komplikace kvůli práci, tudíž jejich potomek by tak byl stejně ve škole v sedm či v osm ráno a „tvrdnul“ by v družině. Nebo že by se naopak nestíhaly odpolední kroužky či různé sportovní aktivity.

„Rodiče mají problémy skloubit zaměstnání s voděním mrňousů na osmou, devátá je úlet,“ objevilo se v diskuzi pod článkem. „Ministr školství by měl hlavně přemýšlet, zda je efektivní odpolední vyučování do půl čtvrté,“ píše jiný čtenář.

Mnoho expertů poukazuje na to, že při plošné změně by bylo nutné proměnit nejen celou koncepci vzdělávání, ale i pracovní dobu mnohých odvětví, otevírací dobu obchodů, stejně tak jízdní řády.

Ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov Hana Stýblová Novinkám potvrdila, že v jejich škole dochází téměř polovina dětí do ranní školní družiny v době od 6:30 do 7:30. „Myslím, že posun času by mohl být pro děti komplikací v prodloužení doby vyučování a zároveň prodloužení doby školní družiny odpoledne,“ podotkla Stýblová, která je i viceprezidentkou Asociace ředitelů základních škol.

Možnou změnu nepodporuje ani předseda Národní rady Unie školských asociací ČR - CZESHA a ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Jiří Zajíček.

„I při začátku výuky v osm ráno končí na středních školách výuka obvykle až odpoledne. Dále je nutné počítat s dojížděním žáků do školy a domů. Pokud bychom posunuli výuku o hodinu, budou se domů dostávat až v pozdních odpoledních či večerních hodinách a nebudou mít prostor na své zájmové aktivity a domácí přípravu,“ sdělil Novinkám.

Také předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová by to nechala na jednotlivých školách. „Děti by stejně byly často v ranních družinách,“ konstatovala.

„Začátek vyučování v regionech nejčastěji závisí na dopravních spojích, které jsou pečlivě laděny navzájem na celá léta. Nikdo ale nebrání městským školám či komukoliv jinému, když se tak všichni v dané škole dohodnou, to posunout,“ vyjádřil se pro Novinky programový ředitel neziskové vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Podle inspektora Andryse záleží na domluvě školy s rodiči, na místě, kde se škola nachází, na související dopravní obslužnosti, na návaznosti kroužků a volnočasových aktivit, na pracovním režimu rodičů, ale i na nastavení školního vzdělávacího programu.

„Začátek vyučování od devíti hodin má svá pro i proti a ministerstvo školství samozřejmě vnímá argumenty všech stran,“ reagoval na dotaz Novinek vedoucí oddělení vztahů s veřejností na MŠMT Ondřej Macura.

V praxi podle něj této možnosti – pozdějšího začátku – využívá jen málo ředitelů škol, převážně soukromých. „Není jich mnoho, protože pozdější začátek v současnosti znamená i pozdější konec se všemi z toho vyplývajícími komplikacemi,“ vysvětlil Macura.

„O případných úpravách je potřeba diskutovat a všechny případné závěry jsou v tuto chvíli předčasné,“ doplnil.

„Z řady výzkumů týkajících se biorytmu současného člověka vyplývá, že mysl člověka se na pracovní či studijní aktivity nejlépe adaptuje až později, někdy kolem deváté hodiny ranní. Toto téma je však třeba vztáhnout k celkovému životnímu stylu současné populace včetně dětí,“ upozornil Andrys.

Rodiče tvrdí, že posun na devátou by znamenal pouze to, že děti půjdou o hodinu později spát, protože budou „ponocovat s mobily a tablety“, a vyjde to nastejno.

To potvrzuje i loňská studie: přes 40 procent školáků od 11 do 15 let spí ve všední dny nedostatečně, vyplynulo tehdy ze závěrů vědců z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Posun začátku vyučování by toho sám o sobě asi moc nevyřešil, pokud by ho nedoprovázela další opatření. Zkrátka aby to celé neznamenalo jen možnost později vstávat, když dítě bude chodit spát stejně pozdě, případně ještě později,“ soudí Andrys z České školní inspekce.

Podle předsedkyně spolku Učitelská platforma Petry Mazancové ale výzkumy nepotvrdily, že by s posunem začátku vyučování děti chodily spát později.

„Naopak všechny studie ukazují zásadní a pozitivní vliv na wellbeing (pocit tělesné a duševní pohody – pozn. red.) studentů, a tedy i dopad na zlepšení jejich učení. American Medical Association vydala v roce 2016 doporučení nezačínat nikdy výuku dříve než v 8:30, někteří autoři však upozorňují, že i to je – zvláště pro starší žáky – moc brzy,“ napsala Novinkám.

Podle šéfa spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho je však současné nastavení optimální. „Ředitel školy dokáže nejlépe zohlednit přání většiny rodičů, autobusové spojení a další aspekty,“ je přesvědčen.

I středočeský radní pro oblast školství a starosta obce Psáry Milan Vácha připomněl, že se v kraji už dříve uvažovalo, že by v návaznosti na autobusovou dopravu někde mohla začínat výuka v 7:45, někde v 8:00 a jinde v 8:15. „Ale nakonec jsme vždy narazili na argument, že 120 let se učí od osmi,“ přiznal.

Je podle něj třeba si uvědomit i to, že zatímco v Praze nemálo lidí pracuje až od devíti hodin ráno, tak na venkově tomu tak většinou není.

Ovšem zakladatel společnosti Scio a sítě ScioŠkol Ondřej Šteffl to považuje za dobrý nápad. „Ale jen pokud by se to zavádělo s dostatečným odstupem od vyhlášení, třeba až od roku 2024.“

Samotní žáci pozdější začátek výuky spíše vítají. „Dlouhodobě upozorňujeme na spánkovou deprivaci dětí způsobenou také brzkým začátkem výuky. Souvisí s ní zdravotní problémy, snížená pozornost a ohrožení zdravého vývoje dítěte,“ odpověděl Novinkám předseda České středoškolské unie Ondřej Nováček s tím, že posunutí výuky by mělo ideálně jít ruku v ruce se snížením počtu vyučovacích hodin.

„Víme, že osnovy jsou přehlcené a žáci tráví ve škole spoustu času zbytečně. Pojďme tento čas raději věnovat na regeneraci pro efektivní využití zbývajících hodin,“ vyzývá.

Kamil Ubr z Národního pedagogického institutu (NPI) upozorňuje, že musí dopředu vzniknout také řádná studie zdravotních, psychologických i sociálních aspektů takové změny. „Nestačí orientační průzkum mezi těmi, kteří by posun uvítali, či si naopak posun nepřejí,“ zmínil.

Podle analytika EDUin Jana Zemana se aktuální výzkumy věnují hlavně studentům SŠ. „Na žáky 1. stupně ZŠ by změna neměla vliv. Víme to na základě studií z USA, kde jsou žáci často sváženi do škol autobusy a zpoždění začátku výuky pro středoškoláky znamená v mnoha případech dřívější začátek výuky pro žáky na prvním stupni. Studie potvrzují, že ani posunutí začátku výuky o 30–60 minut dříve děti z 1. až 5. tříd neovlivní,“ prozradil.

Pozdější začátek školy mají dále např. ve Francii, Itálii nebo ve Velké Británii.

Začátky vyučování nejsou podle NPI mezinárodně mapovány. Např. v Británii je to pro základní školy v 8:40 s koncem v 15:30. V mnoha zemích se začátek výuky nechává na samosprávách, proto se můžeme dočíst, že školy ve Finsku začínají v 8:15 i v 9:00.

Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stráví žák 1.–9. třídy (vč. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) ve škole dohromady 7020 hodin. Průměr EU je 7213, v ČR je to tedy 7020 hodin a na Slovensku 6788. Průměr OECD činí 7638 hodin.

Přestože čeští žáci na prvním stupni chodí do školy téměř nejvíce dnů v roce, tráví v ní vlastně velmi málo času – cca 3,5 hodiny čistého času výuky denně.

Počet hodin na prvním stupni je tak jeden z nejnižších v EU. V tuzemsku je průměrný počet hodin za školní rok 690 na prvním stupni, průměr EU je 766 hodin (v datech OECD se počítá 1 hodina = 60 minut). Méně hodin na prvním stupni za rok má pouze Estonsko (661), Maďarsko (678) a Polsko (624).

Nejmladší čeští školáci ale chodí do školy skoro nejčastěji z celé Evropské unie. Počet dní se školní výukou za rok je v ČR 195 dní. Více má jen Dánsko a Itálie (200), průměr EU je 181 dní.

Ministr školství Balaš o startu výuky v devět ráno hovořil i minulý týden na celorepublikovém sněmu hnutí STAN. „Odsouzení“ se nedočkal, ale potlesk také nesklidil.

Balaš nechal o tématu posunuté školní docházky hlasovat delegáty STAN. Ruku zvedla jen zhruba třetina. Podle ministra zřejmě kvůli tomu, že ne všichni jsou rodiči dětí v pubertálním věku, kterým analýzy připisují největší benefit ze změny. Otevření této debaty by se ale nebránil ani premiér Petr Fiala (ODS).

Podle Hřebeckého ze společnosti EDUin má ale školství aktuálně mnohem palčivější problémy, kterými by se měl ministr zabývat.

„Skutečné problémy jsou kapacity škol pro ukrajinské uprchlíky v MŠ a ZŠ, nepodchycené děti z Ukrajiny včetně totálně neřešených středoškoláků a zcela nedostatečné kapacity gymnázií pro českou středoškolskou populační vlnu, zejména v Praze,“ uzavřel odborník ze společnosti EDUin.