Hlavní obsah

Výuka na dálku? Třetina žáků cítila, že se nestíhá učit

Praha

V době distanční výuky se zhruba třetina žáků nestíhala naučit probíranou látku. Týkalo se to zejména dětí z rodin s nižším vzděláním či těch, které vychovává jen jeden rodič. Kolem 57 procent žáků bavila výuka na dálku méně než běžné vyučování a dvě pětiny měly menší chuť se učit. Přibližně 38 procent rodičů by proto uvítalo, kdyby jejich dítěti škola v dalším školním roce poskytla doučování.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie

Článek

Vyplynulo to z výzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro, šetření se k 23. červnu zúčastnilo 1401 žáků základních škol a jejich rodičů. Nyní o tom informoval zakladatel PAQ Research, sociolog Daniel Prokop.

Sdílené počítače a pokles motivace

Podle průzkumu pracovaly asi dvě pětiny žáků při výuce na dálku na počítači, který sdíleli s rodiči či spolužáky nebo ho měli zapůjčený ze školy. Problémy s technikou měly nižší sociální vrstvy, ale také děti na prvním stupni, které na začátku ještě neměly potřebné vybavení, uvedli autoři výzkumu.

Asi 61 procent žáků se podle něj chtělo při výuce na dálku sice hodně naučit, ale ve srovnání s prezenční výukou byla zároveň u 41 procent motivace k učení menší. Přibližně polovina se těšila na hodiny na dálku méně než ve škole.

Covidový školní rok? Studenti jsou demotivovaní a ve stresu, ukázal průzkum

Věda a školy

Desetina dotázaných měla pocit, že se určitě nezvládá naučit, co se probíralo. Dalších 26 procent uvedlo, že spíše nestíhalo. S rychlostí výuky nemělo potíže 61 procent školáků. U žáků na druhém stupni základních škol poklesla motivace k učení více než na prvním stupni.

Čtyřicet procent rodičů je pro doučování

Průzkum v té souvislosti rovněž ukázal, že zhruba dvě pětiny rodičů by pro své dítě uvítaly nějakou formu doučování ve škole. Tento názor vyjádřili zejména lidé z nižších sociálních vrstev.

„Není tedy pravda, že by jim na vzdělávání dětí málo záleželo a že by nechtěli využívat podpůrné programy,” domnívají se autoři výzkumu.

Cílovou skupinu pro doučování podle nich tvoří asi pětina žáků. Jde o děti, které cítily zaostávání při výuce na dálku a jejichž rodiče by zároveň uvítali doučování. Jsou mezi nimi mimo jiné i žáci s odlišným mateřským jazykem či horším technickým vybavením.

Rodiče se museli příliš zapojovat do výuky dětí, desetina by za to škole dala pětku

Věda a školy

Kolem poloviny rodičů by souhlasilo s podporou vzdělávání dětí prostřednictvím volnočasových sportovních či kulturních aktivit.

Každý sedmý rodič by uvítal, kdyby žáci měli k dispozici školního psychologa. Tato opatření by si přáli víc lidé, jejichž děti se cítily na dálku přetížené a kterým se zhoršily vztahy s vrstevníky či v rodině.

Bude to zábava, slibují učební kempy. A zdarma

Domácí

Letní kempy zdarma by pro dítě rádo využilo asi 18 procent rodičů. Odpovídali tak především matky a otcové s nižšími příjmy či samoživitelé, pro které může být financování akcí problém.

Letní doučovací kempy chce podpořit svými dotacemi ministerstvo školství. Má na ně k dispozici 270 milionů korun, kempů by se tak podle úřadu mohlo zdarma zúčastnit až 100 tisíc dětí. Cílem má být nejen dohnání znalostí, ale zejména podpora duševního zdraví.

Ministerstvo školství rozdělí školám na doučování dětí až 250 milionů korun

Domácí

Na podzim chce dát ministerstvo na doučování asi 250 milionů Kč, od ledna 2022 do konce školního roku 2022/2023 by na to měly navázat tři miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Učitelům za rok epidemie přibyla práce i stres, tvrdí analýza

Věda a školy

Ztrátu motivace žáků, více stresu u nich i učitelů, stejně tak místy rovněž přetížení rodičů ukázaly i jiné obdobně zaměřené průzkumy.

Související články

Výběr článků

Načítám