Výuka na dálku covid přežila

Už několik měsíců ministerstvo ověřuje možnosti kombinované formy distančního a prezenčního vzdělávání na základních a středních školách. Do ověřování se přihlásilo 74 škol, včetně gymnázií, uměleckých i vyšších odborných škol.

Do projektu se zapojila například fakultní ZŠ Otokara Chlupa Pedagogické fakulty UK v Praze 13.

„Kombinované studium jsme zařadili na volitelné předměty na druhý stupeň, v každém ročníku je to jeden předmět. Jedná se o dvě hodiny týdně a pravidelně se to střídá. Týden jsou děti ve škole a týden jedou distančně,“ řekla Právu ředitelka školy Zuzana Majstrová.

V praxi tedy děti jeden týden absolvují vybrané hodiny z domova a další týden jsou na stejných hodinách ve škole. Žáci si mohou vybrat seminář českého jazyka a matematiky, konverzaci v angličtině nebo němčině či dějiny umění a filmu.

Volitelné předměty se vyučují odpoledne, takže při distanční výuce v těchto hodinách odcházejí ze školy domů dřív.

Podle ředitelky distanční výuka nemá velký negativní dopad na socializaci dětí.

„Tohle problém není, naopak to má dobrý vliv na to, že děti mají možnost pracovat svým tempem, na úkoly mají týden a můžou si práci rozvrhnout,“ popsala zkušenosti Majstrová.

Zároveň ale upozornila, že tato forma výuky není pro každého. „Některé děti na to nejsou zralé. Pokud nemají přímou kontrolu třeba učitele, tak těm úkolům nedávají tolik, jako kdyby byly fyzicky ve škole,“ řekla ředitelka.

Dodala, že zkušenosti s kombinovanou výukou jsou zatím spíš dobré, a pokud u toho zůstane, budou takové předměty, které jsou pro tento způsob výuky vhodné, nabízet i nadále.

Podle ředitele soukromého gymnázia, SOŠ a ZŠ EDUCAnet Jakuba Poura se děti díky této formě studia mohou lépe připravit na budoucnost na vysokých školách nebo pracovním trhu.

„Naše škola pracuje s internetovými nástroji pro dálkovou výuku už dávno. Děti se během pandemie naučily dodržovat časový rozvrh, protože si více mohly rozdělovat práci podle času,“ uvedl Pour pro Právo.

Škola ověřuje, jestli je tato forma vhodná i pro studium střední školy. „Za sebe musím říct, že ano. Musíte mít dobře nastavený systém a vědět, pro které dítě to je vhodné a pro které ne. Děti tu nemusí být v 8.30, nemusí dojíždět, ale podle svého tempa a své rychlosti dostávají týdenní úkoly a termín odevzdání je v pátek,“ řekl Pour.

Dodal, že bude pro děti výhodou, pokud si na distanční režim zvyknou. Budou se s ním setkávat čím dál častěji, třeba na vysoké škole.

„Střídavka“ však může vytvářet problém zaměstnaným rodičům, kteří mají doma žáky kontrolovat, zda se škole pravidelně věnují.

S kombinovanou výukou mají dlouhodobou zkušenost vysoké školy. Poté, co se univerzity po covidu znovu otevřely, některé v hybridní formě studia pokračují a rozšiřují jej o další možnosti.

Například Univerzita Hradec Králové (UHK) v letním semestru nabídla studentům program tzv. virtuální mobility. Do něj se zapojilo 13 studentů, kteří se přes platformu Coursera připojili online do výuky na zahraničních univerzitách ve Spojených státech nebo v Austrálii. Někteří z nich absolvovali online kurzy ve společnostech IBM, Oracle nebo Google.

„Coursera pomůže zájemcům rozšířit znalosti programování, databází nebo vývoje mobilních aplikací. Naši studenti využili této příležitosti a vzdělávají se v oblasti datové vědy, projektového managementu nebo digitálního marketingu,“ uvedla proděkanka Fakulty informatiky a managementu UHK Petra Poulová.

V rámci přednášek na univerzitách nebo videokonferencích technologických firem student vypracuje vlastní seminární práci nebo pracuje na svém vlastním projektu.

„Pokud úspěšně absolvuje, obdrží certifikát. Počítáme s tím, že ho to jednoznačně posune do popředí na pracovním trhu,“ doplnil mluvčí UHK Jakub Novák. Studenty pak takováto forma výuky může připravit do budoucna, jazykově i odborně.