Článek
Všechny prezentované nálezy pocházejí z jihozápadní části lokality, kde stávala středověká akropole, tedy vnitřní opevněné jádro hradu. Archeologové místo soustředěně zkoumají sto let.
„Cílem výstavy je představit hlavní archeologické objevy učiněné na tomto místě a stručně poukázat, jak nám pomáhají porozumět jeho někdejší důležitosti,“ říká její autor Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.
Vyšehrad je veřejnosti znám především jako místo spjaté se starými českými pověstmi nebo jako park pro odpočinek uvnitř historické Prahy. Ve skutečnosti však skála nad Vltavou ukrývá pozůstatky významného centra středověkého českého státu, založeného Přemyslovci.
Při průzkumu u Masarykova nádraží odhalili archeologové střelecké domky i točnu pro lokomotivy
Výstava ukazuje například nejstarší kostel, který měl na svou dobu velké rozměry, asi 300 m2, neobvyklý tvar a zřejmě nějakou evangelizační úlohu. Dílny na výrobu stříbra a zlatých šperků zase dokazují, že Přemyslovci měli přístup ke stříbrné rudě a výrobu drahých šperků pod přímou kontrolou, což jim pomáhalo formovat ekonomické i sociální vztahy.
Další z objevů připomíná, že na místě katedrály sv. Petra a Pavla stála původně románská bazilika dlouhá 53 metrů, která měla plnit významnou sakrální i reprezentační funkci.
Vyšehrad navíc osídlili lidé už dávno před Přemyslovci. Archeologové našli základy chat a dalších objektů z doby před zhruba 5000 lety. Objevili také hrob tří- až čtyřletého dítěte. Pak ale bylo pravděpodobně celé místo až do roku 950 našeho letopočtu neosídlené.
Pohřebiště Přemyslovců
Jako pohřebiště si Vyšehrad vybrali nakonec i někteří Přemyslovci, jak ukazuje další z nálezů: románské sarkofágy. Známé jsou dva a dokládají pohřbívání panovníků mimo Pražský hrad.
Skrytými místy Pražského hradu provede aplikace. Třeba i z obýváku
„Kromě historického významu pro Česko funguje Vyšehrad jako laboratoř pro testování mocenských znaků v archeologii. Jedná se o důležité artefakty, které dokládají přítomnost elit a to, jak se tyto elity v dané době a na daném místě projevovaly,“ poznamenává Varadzin.
Venkovní výstava vznikla ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad u příležitosti výročí systematických archeologických vykopávek zahájených v roce 1924.
Návštěvníci se mohou začít těšit na novou výstavu, v plánu je rekonstrukce expozice mapující historické podoby prostranství. „Nová stálá expozice bude pomyslným vyvrcholením našeho úsilí připomenout mimořádný význam středověkého Vyšehradu,“ doplňuje Petr Kučera, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.
V Gotickém sklepě bude umístěna stavebně-historická část expozice, založená na fyzických modelech Vyšehradu z několika časových období. Prachárna se bude věnovat fenoménu legend jako nástroje k formování společnosti. Budovat by se měla v letech 2025–2026.