Článek
Novela má mimo jiné zavést nová pravidla pro akreditace studijních oborů, systém hodnocení kvality škol a sociální stipendia. Upravit má také odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatky za uznávání vzdělání nebo působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku. Dosavadní Akreditační komise má být nahrazena Národním akreditačním úřadem.
Na doporučení výboru se do novely dostane možnost, aby se mimořádným profesorem stal odborník ze zahraničí, jenž by mohl působit i jako garant studijního programu, nebo významný odborník s dvacetiletou praxí.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pozmění se také úprava rady pro vnitřní hodnocení vysoké školy a práv fakult. Sociální stipendium, které mělo vládním návrhem vzrůst z 1620 na 2100 korun, by mělo nově představovat čtvrtinu minimální mzdy.
Kdo bude jmenovat profesory?
Změnu ve jmenování profesorů prosazuje předseda ODS Petr Fiala. Podle něj by je měli jmenovat rektoři namísto hlavy státu. Důvodem je to, že Miloš Zeman odmítl některé kandidáty na profesory jmenovat, což vzbudilo nevoli hlavně v akademické obci. Valachová se v souladu s doporučením Karla Raise (ANO) spíše klonila k variantě, že by profesory jmenoval ministr školství, i když to akademici nechtějí.
David Kasal (ANO) v této souvislosti navrhl, aby adepti na profesory, které by prezident do dvou měsíců nejmenoval, byli jmenováni ze zákona a osvědčení jim předal ministr či ministryně školství.
Samostatnější vysoké školy
Simeon Karamazov (ODS) by chtěl dát fakultám výslovné oprávnění vystupovat jako zadavatel veřejné zakázky a akademickým senátům pravomoc schvalovat vnitřní předpisy veřejné vysoké školy. Jan Zahradník (ODS) usiluje o to, aby kurzy, které by vedly k mezinárodně uznávané akreditaci, mohly poskytovat i soukromé vysoké školy.
Vysoké školy by díky novému modelu z vládní předlohy měly být samostatnější. Stávající akreditační komisi má nahradit nový Národní akreditační úřad, který by nevydával doporučení ministerstvu, ale rovnou povolení, a to nikoli pro studijní obory, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy.
Pravicoví poslanci kritizovali to, že úřad bude podřízen ministerstvu, a nebude tedy nezávislý. TOP 09 kvůli tomu chce počet členů rady úřadu zvýšit z plánovaných 15 na 21 a stanovit jim plat zákonem.
Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvyšoval. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly 35 250 posluchačů a posluchaček, loni jich vzaly 65 580.
