Článek
Plaga dodal, že ministerstvo školství bude usilovat o to, aby v roce 2018 vzrostly příjmy škol minimálně o dvě miliardy korun, přičemž optimální meziroční navýšení by mělo činit 4,5 miliardy.
Nestabilita financování kvůli ukazatelům kvality
„Byli bychom rádi, kdyby veřejné vysoké školy měly předvídatelné financování,” řekl Plaga.
Vysoké školy by podle něj měly do tří let vědět, s jakým rozpočtem mohou počítat. Řekl, že systém rozkolísávalo, když školy dostávaly až čtvrtinu financí podle ukazatelů kvality a výkonu. Na základě takových ukazatelů by měly dostávat podle něj jen deset procent běžných prostředků.
„Dříve tomu tak nebylo, čímž jsme byli unikátní. Téměř čtvrtina prostředků se přerozdělovala podle ukazatele kvality a výkonu, což celý systém značně rozkmitávalo,” dodal Plaga.
Na jednoho studenta dává ČR nízkou částku
Pokud jde o financování, nejsou momentálně vysoké školy bezprostředně ohroženy. Česká republika vynakládá na jednoho studenta relativně nízkou částku, která ji řadí na úplný chvost vyspělých zemí, jak řekl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.
„Aby se nám nestalo, co třeba na Slovensku, kdy studenti začali masivně odcházet do sousedních zemí studovat a vrací se z nich jenom část,” varoval Bek.
Příjmy vysokých škol částečně pokrývají evropské fondy. České školství se musí připravit na období, kdy nebude v takové výši čerpat evropské dotace. Dlouhodobé, stabilní a předvídatelné financování musí být i pro vědu a výzkum, podtrhl místopředseda vlády pro tuto oblast Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Stejná filozofie je ve financování vysokých škol prostřednictvím peněz za vědu a výzkum, kdy posilujeme institucionální financování a zároveň připravujeme systém na roky 2020 až 2023, kdy budou zřejmě nižší prostředky z peněz evropských fondů,” poznamenal lidovecký předseda.
