Hlavní obsah

Výrobu vína zkvalitní podle vědců elektrické výboje

Právo, Vladimír Klepáč

Tisíciletý osvědčený postup při výrobě vína možná brzy vylepší elektrický výboj. Ten by měl pomoci vymačkat z bobulí hroznů révy vinné ještě více šťávy, než to zvládnou ty nejmodernější lisy. Nejde o fantazírování, ale o seriózní výzkum vedený proděkanem Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií brněnského Vysokého učení technického (VUT) a současně nadšeným vinařem Jaroslavem Kotonem.

Foto: Igor Šefr, VUT

Proděkan elektrotechnické fakulty VUT a vinař Jaroslav Koton

Článek

První víno vytvořené pomocí speciálního zařízení, v němž bude rmut, tedy nahrubo rozemleté bobule vinné révy, ještě před lisováním vystaven působení silného elektrického pole, by mohlo být na světě v příštím roce.

„Do té doby je nutné vše propočítat a vytvořit zařízení k jeho výrobě. Data nám už teď jasně říkají, že to půjde,“ řekl Právu Koton.

Proud drtí buňky

Případné budoucí konzumenty elektrického vína by v žádném případě nemělo vyděsit to, že se k jeho výrobě využije postup, který pomáhá ničit nádory onkologických pacientů.

Jde o technologii tzv. elektroporace. Působení silného elektrického nebo elektromagnetického pole při ní ničí buňky v nádoru v lidském těle. U bobulí révy vinné je princip obdobný.

Foto: Igor Šefr, VUT

Ilustrační foto

Elektřina nevratně poškodí membrány buněk v bobulích révy, z nichž ihned vyteče šťáva. Silné elektrické pole zničí i ty buňky, které jsou schopny ustát tlak při lisování rmutu. Nyní lze při lisování sto kilogramů bobulí získat průměrně 70 až 75 kilogramů moštu na výrobu vína.

Jeho množství by ale nově díky elektroporaci, po níž bude následovat lisování, mohlo být vyšší, protože elektřina zničí všechny buňky uvnitř bobulí, nikoli jen část z nich.

Zlepší se moštování

„Teprve budeme muset vypočítat, jaký by mohl být výnos. Musíme také přesně stanovit to, jak intenzivnímu elektrickému poli by bobule měly být vystaveny. Otázkou je, nakolik by takováto výroba vína byla nákladná. Spotřebuje se při ní více elektrické energie než dosud, což se následně promítne do ceny vína,“ vysvětlil elektrotechnik. Zdůraznil ale, že metoda by měla být využitelná i při běžném moštování, tedy třeba u lisování jablek nebo meruněk.

Koton rozhodně ví, o čem mluví. Není jen elektrotechnik zaměřující se na analogovou techniku, ale také po dědečkovi z Hustopečí, který měl svůj vinohrad, je i milovník vína. Má jej dokonce tak rád, že na brněnské Mendelově univerzitě vystudoval bakalářský obor vinařství a vinohradnictví.

Z bílého dává přednost Rulandskému bílému a šedému a mezi červenými víny preferuje frankovku a Cabernet Sauvignon. Pokud má chvilku čas mezi přednášením, studiem a výzkumem, přemýšlí o tom, jaké by to bylo, mít jednou svůj vlastní vinohrad se sklípkem.

Související články

Výběr článků

Načítám