Vyměnit papír za tablety nelze, tvrdí ředitelé škol

Tablety do škol propaguje ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) i prezident Miloš Zeman. Ten v první školní den popřál dětem, aby jim rodiče tablety koupili, aby nemusely „tahat těžké tašky s učebnicemi“. A průzkumy naznačují, že rodiče by byli ochotni tablety kupovat. Někteří ředitelé přitom nevěří, že by děti tablety hned neponičily, jiným se nezdá, že by bylo možné tablety smysluplně v hodině využít. Učebnice a sešity podle nich nahradit nedokážou.

Chládek už nabídl školám miliardu korun z evropských fondů na nákup tabletů i na proškolení pedagogů, aby uměli elektronická zařízení ve výuce využívat. Každá škola by si mohla pořídit zpočátku až dvacet tabletů, které budou určeny zejména pro kantory, aby se s nimi seznámili.

Podle Chládka mohou tablety posílit individuální výuku, protože dokážou děti zabavit a učitel se může věnovat žákovi, jemuž látka nejde. Zkušeností s tablety ve školách není v Česku mnoho.

Průkopníkem je ředitel českokamenické ZŠ T. G. Masaryka Daniel Preisler, který v roce 2011 pořídil 31 kousků pro „tabletovou učebnu“.

Loni byla 28členná třída prvňáků už kompletně vybavena tablety, které jim nakoupili rodiče.

„Na lavici tablet nezabírá téměř žádné místo. Pokud ho potřebujete použít, nemusíte čekat na zdlouhavé načítání operačního systému. A pokud škola disponuje dostatečným pokrytím wi-fi sítě, nejste omezeni na jednu učebnu. Navíc výuka s tablety je pro žáky atraktivní a zábavná. Učitel zde sehrává klíčovou roli a je na něm, jak často a smysluplně využije tablet při výuce,“ vyjmenoval přednosti Preisler.

Podle něj dětem vyhovuje dotyková obrazovka, díky níž je ovládání jednoduché a intuitivní. Tablet s kamerou nabízí další možnosti – děti pořizují fotografie z přírodopisné vycházky, natáčejí fyzikální experimenty, mohou sdílet dokumenty se spolužáky nebo ukazovat rodičům.

Ani Preisler si však nedokáže představit, že by tablety nahradily učebnice. Druháci, kteří s tablety pracují déle, mají papírové učebnice doma, do školy chodí s tabletem, kde mají elektronické učebnice, a s pracovními sešity.

Domácí úkoly pak mají v elektronické i papírové podobě. „Rodiče oceňují, že školní aktovka má přiměřenou hmotnost,“ uvedl Preisler. Podotkl, že klasické psaní slouží třeba i k uvolnění rukou.

Odborníci také připomínají, že aplikace v tabletu dokážou pochválit každého zvlášť. Přínosem je i fakt, že aplikace občas dokážou důvtipně propojovat látku různých předmětů.

Ministr jako klad tabletů také vyzdvihuje, že jsou mnohem lehčí než aktovka s učebnicemi. Průzkum obchodního řetězce s elektronikou Datart nasvědčuje tomu, že velká část rodičů by byla ochotna dětem tablety do školy koupit. Mezi 525 respondenty jich souhlasně odpovědělo 71 procent.

„Vývoj mobilních zařízení jde dopředu, v budoucnu budeme ovládat prostřednictvím mobilních přístrojů téměř všechno, včetně automobilů a přístrojů v domácnostech. Proto je důležité, že děti s technologiemi začínají pracovat i ve škole – je to pro ně skvělá průprava pro život,“ uvedla mluvčí společnosti Datart Jana Choroušová.

Mnohé školy jsou však vůči tabletům skeptické. „Nepatřím mezi velké příznivce tabletů, protože si myslím, že aktivita žáka tím není zcela využita. Nemyslím si, že výsledky, jichž děti dosahují použitím této techniky, nějak posouvají učení kupředu,“ řekl Právu Karel Minařík, ředitel ZŠ Partyzánská v České Lípě.

„Respektuji, že tablety nás obklopují. Je potřeba s nimi žáky seznamovat, nicméně na naší škole tablety v hodině nevyužíváme,“ dodal.

A nepočítá s nimi ani do budoucna. „V tabletu coby učební pomůcce potenciál nevidím, dokážu si představit, že bychom peníze investovali lépe, například na pedagogické asistenty, pro individualizovanou výuku, na projektové vyučování. Myslím, že tam mě víc tlačí bota, než jestli mám, nebo nemám tablety,“ dodal.

Ředitel ZŠ Komenského ve Zlíně-Malenovicích Petr Janečka se zase obává, že by se tablety nevyplatily ekonomicky. „Ono se to hodně kazí, jak pořád do toho každý ďobe. Ředitel to pak opravuje, kupuje nové. To by musel mít každý svůj, což je nereálné. A pak tablety velmi rychle stárnou stejně jako počítače,“ řekl.

A práci s tablety v hodinách si ani představit nedokáže. „V rámci informatiky by mi to nevadilo, ale kdyby začali používat tablety v přírodopise místo sešitů nebo místo učebnic různé aplikace, to spíš ne,“ odpověděl.

Ředitelka Hana Měřáková ze speciální základní školy v Rýmařově se technickým vymoženostem nebrání. „Proč ne, ale všeho s mírou. Také to není samospasitelné, ona křída a tabule má také něco do sebe a vyjdou neúměrně levněji. Pokrok nezastavíme a je dobré to mít, ale užívat to s rozumem,“ uvedla.

Z pěti oslovených škol na ministerský projekt slyší zatím jen ZŠ Husova v Liberci. „Mně se ten projekt líbí, zapojili jsme se do něj, ale půjde také o to, jak bude tablet využit. Podle mě je to vhodná pomůcka, aby děti věděly, že není jen na hraní, ale také jako pomůcka při vzdělání. Nahradit učebnice se tím ale nedají,“ uvedla ředitelka Blanka Reindlová.