Článek
"Berlínský pacient", vlastním jménem Timothy Ray Brown, se podle serveru popsci.com podrobil transplantaci kmenových buněk v roce 2007 v souvislosti s léčbou leukémie, kterou rovněž trpěl. Tyto buňky se uchytily a pacient získal odolnost proti viru HIV, který vyvolává smrtící onemocnění AIDS (syndrom získaného selhání imunity). Lidé postižení AIDS ztrácejí obranyschopnost vůči banálním infekcím, což má pro ně fatální důsledky.
Před transplantací prodělal "berlínský pacient" chemoterapii a také ozařování celého těla. Ve spojení s léky měla tato náročná léčba zlikvidovat jakoukoli imunitní reakci organismu vůči transplantovaným kmenovým buňkám.
Nešlo o obyčejné kmenové buňky, nýbrž o buňky specifické mutace, kterou má jen jedno procento bělochů v severní a západní Evropě, kteří jsou více či méně imunní vůči infekci HIV. Právě tyto buňky nechali němečtí specialisté zakořenit v organismu "berlínského pacienta". Ani po 38 měsících se infekce HIV nijak neprojevuje a podle lékařů je Američan vyléčen.
Jakkoli je taková terapie velice náročná, nabízí nový směr pro vývoj méně invazivních genových terapií, které by mohly mít stejný efekt bez chemoterapie a ozařování.
Tři čtvrtiny nakažených nemají naději na léčbu
V současnosti je nakaženo virem HIV ve světě 33 miliónů lidí. Ve vyspělých zemích se většině pacientů daří bránit rozvoji nemoci AIDS s pomocí poměrně drahých antiretrovirálních léků a léčebných postupů založených na čištění a ozonizaci krve. Tři čtvrtiny nakažených však žijí v chudých rozvojových zemích a účinné léky jsou pro ně nedostupné.
AIDS
Jedno z nejnebezpečnějších onemocnění způsobuje virus HIV, který je znám teprve od 80. let 20. století. Přežívá v tekutinách, vyšší teploty a sucho ho rychle zabíjejí.
Vir v těle napadá skupinu bílých krvinek tzv. T lymfocytů, v nichž se množí. Tyto buňky pak zabíjí. Snížení počtu těchto krvinek vede k vážnému selhání imunity a nemocný se mnohem snadněji nakazí běžnými nemoci, s nimiž si tělo zdravého člověka hravě poradí.
Nakažení se projeví příznaky podobnými chřipce či mononukléóze. Ty brzy odezní a následuje latentní fáze, v níž se virus v těle množí ale nezpůsobuje žádné příznaky. Tato fáze trvá zhruba 10 let, člověk je ale po celou dobu nosičem viru a šíří ho dál.
Pak nemoc propukne. Člověk rychle hubne a trápí ho průjmy, je unavený. K tomu se přidávají záněty kůže, zduření mízních uzlin. Pacient většinou umírá na zápal plic či některý typ nádorového onemocnění.
Vědci z Berlína se však při testech využívajících kmenové buňky neomezují jen na závažné infekce. Tento týden také z Berlína oznámili úspěšné vypěstování vlasového folikulu, což má vést k terapiím léčícím plešatost.