Výběr VŠ a VOŠ vyžaduje dostatek informací

Nejprve je třeba si ujasnit, jakou školu a jaký obor chce uchazeč o vysokoškolské vzdělání studovat. K tomu je nejdůležitější sehnat si co nejvíce informací o možnostech. A je z čeho vybírat. Momentálně je akreditováno na šest tisíc oborů, ovšem zhruba třetina je v cizích jazycích a zpravidla se s českým ekvivalentem dublují.

Různé servery poskytují přehledy oborů včetně náplně studia, ale pro jistotu je třeba nechat si přímo ze školy potvrdit, jestli se daný obor otevírá a zda je akreditován.

Je dobré si uvědomit své silné a slabé stránky, přemýšlet o tom, jaká profese je nejen atraktivní, ale i perspektivní pro budoucí povolání, což lze opět vyčíst ze statistik na uvedených webech.

Dobrý obrázek o škole si člověk může udělat při pohledu na její webové stránky. „VŠ, které o sobě poskytují dostatek informací, tak to poukazuje na jakousi transparentnost. Naopak VŠ, které o sobě nedávají na web téměř žádné informace, jsou poněkud podezřelé,“ radí tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka.

Doporučuje projít si na stránkách Akreditační komise, jak byly obory jednotlivých škol hodnoceny. Lze zde vyčíst, co se na škole děje, v jaké kvalitě studium probíhá, jaký je přístup vedení dané VŠ k rozvoji studijního programu. Zajímavé může být i srovnání, jak se různé školy staví ke stejnému oboru.

Na webech jsou i termíny otevřených dveří, které by si zájemci neměli nechat ujít. Zajímat je může, kolik má škola ve svém pedagogickém sboru profesorů a docentů, jakou vykazuje publikační činnost, jak je vybavena knihovna a počítačová učebna, zda škola nabízí studia v zahraničí a kde se skutečně uplatňují absolventi.

Starších studentů je třeba se ptát na zkušenosti se studiem a na škodu nemusí být návštěva některé z přednášek, jež jsou veřejné. Na většinu prestižnějších studijních oborů, jejichž absolventi mají hojné uplatnění, je těžké se kvůli silné konkurenci dostat. Zpravidla se postupuje tak, že se uchazeč o studium přihlásí ještě na jinou školu nebo obor, aby si tak přijetí na VŠ pojistil.

Přihlášek může uchazeč podat neomezeně, ale je nutno počítat s výdajem zhruba 500 korun na přihlášku. Univerzity v poslední době upřednostňují elektronické přihlášky, které jsou výhodnější, protože ušetří škole administrativu. Stáhnout se dají na webu školy.

Obecně úspěšnější u přijímaček i při studiu na VŠ jsou gymnazisté. Absolventi nástavbových programů nebo středních odborných škol musí zabojovat. Schůdnější variantou pro ně může být studium na vyšší odborné škole (VOŠ), kde vedle vzdělávání probíhá i odborná praxe.

Součástí absolutoria VOŠ je zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka a obhajoba absolventské práce. Úspěšný absolvent je diplomovaným specialistou se zkratkou DiS. za jménem. Praxe a rozhled jej v konkurenci na trhu práce výrazně posilují.

Rozsáhlé seznamy VOŠ a nejpodrobnější informace i o uplatnění absolventů jsou na webu infoabsolvent.cz.

Nevýhodou VOŠ je školné. Na veřejných VOŠ se platí od 2500 do 5000 korun za školní rok. U soukromých VOŠ se pohybuje mezi 11 až 50 tisíci. Nicméně ve hře jsou i studijní a sociální slevy, veřejné školy jsou ochotny srazit až 50 procent.

VOŠ jsou většinou uchazečů o vyšší vzdělání chápány až jako záložní alternativa k VŠ, proto také VOŠ přijímají i v průběhu léta.

Nicméně platbám v terciárním vzdělávání se zřejmě nevyhne už nikdo. Záměr zpoplatnit už příští rok studium na VŠ se sice asi nepodaří naplnit, nicméně vláda určitý druh poplatku zavést chce. Z vysokých kruhů přitom často zaznívá, že jej budou platit všichni studenti, tedy nejen ti, kteří se přihlásí ke studiu až poté, co vejde norma v platnost. Většinou se hovoří o poplatku kolem 6000 ročně.

Takový poplatek je ale dalek školnému na soukromých vysokých školách, kde se cena pohybuje od 20 do 150 tisíc korun za semestr. Vysoká cena se ale kompenzuje určitými výhodami. Většina soukromek nabírá více studentů než veřejné školy. Kantoři ke studentům mají individuálnější přístup a celková atmosféra na soukromé škole je díky menšímu počtu studentů v ročníku rodinnější.

Často jsou soukromky považovány za méně kvalitní, ale to je jen předsudek. Akreditační komise je stejně přísná na všechny školy. Do oborů, které nesplnily kritéria, nemohou soukromé školy přijímat studenty. Totéž už potkalo i řadu oborů veřejných vysokých škol.