Článek
Krmíček je dokonce členem mezinárodního vědeckého týmu, který řeší současnou sopečnou aktivitu u města Grindavík na Islandu.
Činnost sopek vysvětluje a své zkušenosti s vulkány mapuje ve své nové knize Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu. Krmíček působí na Fakultě stavební brněnského Vysokého učení technického (VUT) a zkoumá chemické složení lávy.
Sopky ovlivňují i střední Evropu
„Horký průběh léta 2023, zvýrazněný v řadě zemí šířením obtížně zvladatelných požárů, může mimo jiné souviset s podmořským výbuchem pacifického vulkánu Hunga Tonga-Hunga Ha’apai z roku 2022,“ řekl Novinkám vulkanolog.
Výbuch sopky na Tonze vytvořil nejvyšší zaznamenaný sloup popela
Při erupci se do stratosféry dostalo obří množství vodní páry, která je zdrojem skleníkového efektu. Právě ten působí změnu klimatu.
Činnost sopky na jedné straně světa ovlivňuje počasí a tím i zemědělskou úrodu na straně druhé. Je jen otázkou času, kdy se opět probudí islandská sopka Laki. Naposledy to bylo v roce 1783, čímž podle některých nepřímo vedla o šest let později k Velké francouzské revoluci.
Obří množství sopečného popela způsobilo změnu klimatu, ochlazení, neúrodu, hlad a vedlo k lidovým bouřím. Na Moravě podle archivních materiálů mrzly sedlákům při letní sklizni ruce.
Krmíček zkoumal sopky od Grónska až po Antarktidu. Vyvřelé magma analyzoval na Havaji, v Íránu a nyní sleduje vývoj na Islandu, kde se u Grindavíku brzy vulkán opět rozbouří.
Etna o sobě dala opět vědět, sloup popela dosáhl výšky 6000 metrů
Reykjavík v ohrožení
Zmíněné islandské město muselo být před časem zcela vyklizeno a dlouho bude neobyvatelné. Vulkanickou činnost u něj sledují turisté z letadel přistávajících v nedalekém Keflavíku, jenž se nachází i s hlavním islandským městem Reykjavíkem na poloostrově Reykjanes.
Vulkanická kapsa u Grindavíku je jen jednou z pěti pod poloostrovem. Ta u Grindavíku by podle vědců mohla opět začít chrlit magma za dva týdny. Hrozí dokonce, že další kapsa vznikne přímo u Reykjavíku.
Krmíček zkoumá složení lávy z těchto kapes. „Díky tomu nyní víme, že jsou propojeny a živeny magmatem ze společného magmatického krbu v hloubce pěti kilometrů. Umíme spočítat, že tento krb stále plní, což znamená, že magma se bude nadále tlačit na povrch,“ uvedl.
Největším zážitkem je pro něj přímo v terénu sledovat vznik vulkánu, vývěr magmatu, vytvoření magmatického kužele a jeho zhroucení. Je to prý, jako když se utrhne přehrada. Kužel na nejslabším místě povolí a magma se vylije do terénu.
„Loni jsem u Grindavíku odebíral magma na místě, které o den později zalila láva. Tento jev nelze časově předpovědět. Takže je to riziková práce, ale být tak blízko vulkánu je nepopsatelný pocit,“ dodal vulkanolog.