Všechny školy nejsou na výuku na dálku připraveny, upozorňuje odbornice

Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že školy vytvoří „zápůjční fond” a měly by být schopné vybavení pro distanční výuku školákům půjčovat.

Podle České školní inspekce se po březnovém uzavření škol kvůli koronaviru vůbec výuky na dálku neúčastnilo 10 tisíc žáků.

Experti na sociální problematiku a vzdělávání upozorňovali na to, že se ještě více prohloubily rozdíly mezi dětmi. Poukazovali na situaci v chudých rodinách, které potřebnou techniku nemohly zajistit.

V tomto školním roce by na dálkovou výuku třída měla přejít tehdy, pokud by víc než polovina školáků skončila v karanténě. Školy si mají podle manuálu, který dostaly před dvěma týdny, připravit plán dovybavení učitelů technologiemi.

Školy mohou získat dotace 1,3 miliardy korun, které schválila vláda. „Přes 20 procent má směřovat na vytvoření a posílení zápůjčního fondu pro žáky, kteří nemají podmínky pro vzdálené vzdělávání,” sdělil ministr. Věří, že v případě karantény pak školy budou schopny techniku s připojením dětem zajistit.

Základní škola může na učitele dostat 20 000 Kč korun na pořízení či obnovu techniky. Podle Laurenčíkové by se ale peníze neměly poskytovat na pedagoga, ale podle počtu znevýhodněných školáků.

Školy by tak měly co nejdřív zjistit, kolik jejich žáků potřebné vybavení a připojení nemá, míní šéfka ČOSIV. Podle toho by se měly počítače pořídit a dětem v případě potřeby půjčovat.

„Koeficient 20 tisíc korun na učitele nemůže fungovat. Mnohem víc peněz by tak mohla dostat třeba škola v Praze. Ty, které by to skutečně potřebovaly, by ale zůstaly podfinancované,” řekla Laurenčíková.

Podle opoziční ODS je částka na učitele dobrý začátek, dlouhodobě ale nestačí. Pořídit by se měly hlavně notebooky, a to nejen pro kantory, ale také pro děti z chudých rodin. Pomoc by měly dostat i střední školy, popsala ODS.

Podle ní je ke zvládnutí výuky na dálku potřeba splnit i další „domácí úkoly”. Stát by měl mít centrální smlouvu na výukový software a podpořit budování kvalitního připojení, školy by měly sjednotit platformy pro výuku a komunikaci a místo mnoha aplikací používat jednu. Vyškolit by měly také učitele.

Školská novela uzákonila, že školy musejí distanční vzdělávání poskytovat a žáci se ho musí účastnit. Podle Laurenčíkové by bylo potřeba, aby ministerstvo k normě rychle dopracovalo i vyhlášku, která pravidla dálkové výuky jednoznačně upraví.

Stanovit by měla třeba podobu podpory pro děti, které mají kvůli svému postižení či jinému znevýhodnění mít podpůrná opatření. „Takových školáků je přes 40 tisíc,” konstatovala šéfka ČOSIV. Týká se to třeba činnosti asistentů při distančním učení.

Plaga řekl, že by případné karantény a výpadky neměly být dlouhodobé a výuka na dálku by neměla vést k zaostávání některých dětí. Experti před prohlubováním rozdílů mezi školáky varují. Upozorňují na rostoucí podíl mladých, kteří školy předčasně opouštějí.

Podle výzkumu Agentury pro sociální začleňování v roce 2013 školy nedokončilo pět procent mladých, v roce 2017 sedm procent. Na severozápadě ČR se za tu dobu podíl zvedl z devíti na 16 procent. Podle propočtů agentury tak stát do budoucna přichází o miliardy, a to na dávkách i na daních a odvodech.