Článek
Viry chřipky neustále mutují, což nutí vědce vyvíjet každý rok nové sezónní vakcíny. Lanzavecciha ovšem ve své studii publikované v časopise Science tvrdí, že pozorováním reakcí lidského imunitního systému přišel na způsob, jak dosáhnout vakcíny, kterou virus svými mutacemi neošálí.
“Během pandemie H1N1 v roce 2009 jsme našli lidi s protilátkami účinnými proti několika poddruhům viru,” uvedl Lanzaveccia. Protilátky vyráběné bílými krvinkami se vážou na určité cíle, deaktivují viry nebo k nim alespoň navedou další buňky imunitního systému, které je zničí.
Lanzavecchiův tým zkoumal protilátky poskytnuté osmi dárci infikovanými či očkovanými proti různým druhům chřipky. Vědci prošli 104 000 buněk, než udeřili hřebíček na hlavičku. “Protilátka FI6 je první objevená protilátka, která reaguje na všech 16 druhů chřipky A, neskrývá nadšení Lanzavecchia.
"Najít protilátku účinnou na obě skupiny, to je strhující"
V minulosti už bylo objeveno několik protilátek se širším záběrem, ale ty se vázaly buď jen na viry skupiny 1, tedy například prasečí chřipku H1N1 či ptačí chřipku H5N1, nebo na viry skupiny 2, která zahrnuje kmeny sezónní chřipky H3N2.
“Už hledání protilátek na všechny kmeny jedné skupiny bylo vzrušující,” řekl imunolog Patrick Wilson z University of Chicago, který se na výzkumu podílel. “Ale najít protilátku účinnou na obě skupiny, to je prostě strhující,” dodal.
Samotná protilátka zatím není použitelnou vakcínou, ale lze ji použít jako manuál na její výrobu. Lanzavecchia doufá, že ještě než se podaří vakcínu vyvinout, i samotná znalost protilátky může pomoci v léčbě. "Myši po podání protilátky přežily infekce různými kmeny chřipky v dávkách, které by je normálně zabily," podotkl Lanzavecchia. "U lidí by jen snížení účinnosti viru o deset procent pomohlo zabránit v propuknutí nemoci,” dodal.