VŠ se snaží reagovat na změny na trhu práce

„Na VŠO chceme studenty vést ke kritickému a inovativnímu myšlení a probouzet v nich podnikatelského ducha. A pokud mají být podnikaví, musejí znát své prostředí a chápat, co se v něm děje," říká rektor Jindřich Ploch.

Zároveň upozornil, že to však vůbec není jednoduché. „Potřebujeme k tomu budovat propojení s praxí a zavádět nové způsoby vzdělávání, jako jsou praktické projekty či start-upy. Proto jsme se rozhodli pro vstup do Nadace ZET, která má za cíl podporu a rozvoj podnikatelského prostředí.“

Ekonom Milan Zelený k tomu podotkl, že již Baťa ve třicátých letech poukazoval na to, že společnost potřebuje podnikatelskou univerzitu, kde se o podnikání nebude jen mluvit, ale bude se skutečně uvádět do praxe.

„Řídit podnik je totiž něco úplně jiného než vědět, jak se podnik řídí,“ dodal.

Zelený zároveň upozornil na možné dopady technologického pokroku a s ním spojeného zvyšování produktivity práce, které mohou vést k hromadnému odchodu lidí z trhu práce.

Dle jeho slov může míra nezaměstnanosti klesat až k nule a počet lidí bez práce přitom bude narůstat. A to není jediný paradox, který momentální situace přináší.

„Současné krizové období i období již před rokem 2008 s sebou přináší změny v mnoha trendech, které jsme dříve brali jako samozřejmé. Mění se například vazba mezi produktivitou práce a úrovní mezd – mzdy dlouhodobě stagnují, zatímco produktivita roste. Změnila se také vazba mezi ekonomickým růstem a zaměstnaností, která růst ekonomiky následuje ve stále menší míře,“ uvedla ekonomka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola Ilona Švihlíková.

Vysvětlení současné stagnace je možné hledat v mnoha teoriích. Významné jsou zejména dvě z nich. První původ krize vidí v nedostatečné poptávce, kterou chce rozproudit nízkými až zápornými úrokovými sazbami.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin, se však kloní spíše k tomu, že dochází k chybnému rozmisťování světového kapitálu. Nabádá tedy k zásadnímu přehodnocení současných řešení, jako je politika uvolněných měnových podmínek a inflačního cílování.

Pochyby o chování centrálních bank naznačil také Pavel Kohout, ekonom a spolumajitel finanční skupiny Partners Financial Services. Představil teorii, která říká, že snaha bankovních institucí povzbudit lidi k zadlužení již nemůže být tak efektivní, jako tomu bylo dříve.

To vše ovlivňuje podnikatele. Stejně jako je mnoho teorií, i řešení jsou mnohá a vždy je třeba zhodnotit svoji situaci a nalézt sobě vlastní cestu. Společnost Fosfa se z krizové situace dostala restrukturalizací produktové nabídky a zaměřením na přidanou hodnotu.

Její ředitel Ivan Baťka zdůraznil také ekologické myšlení a společenskou odpovědnost. Firma investovala do úsporných opatření, ale nyní se jí to bohatě vrací.

Moderní doba přináší krizové stavy, ale přináší také moderní technologie a těch je třeba využívat. Tihomir Erdeljac, jednatel Industrial Technology Systems, radí přizpůsobit se moderní době, vzdělávat své zaměstnance a plně využít potenciál, který nám technologický pokrok přináší.