VŠ má v Česku 27 procent lidí od 25 do 64 let. Podíl je třetí nejnižší v EU

Vyplývá to z aktuálních dat OECD za rok 2022.

Nejvyšší podíl vysokoškoláků starších 25 let měla loni mezi zeměmi OECD Kanada s 63 procenty. Následovalo Japonsko, Irsko a Korea. Právě Irsko má nejvíce lidí s nejvyšším vzděláním mezi zeměmi Evropské unie, jejich podíl činí 54 procent.

V Česku je podle výzkumníků asi 27 procent vysokoškoláků. V sousedním Německu je podíl lidí s univerzitním vzdělání 33 procent, v Polsku 34 procent, v Rakousku 36 procent a na Slovensku 29 procent. Nejméně vysokoškoláků mají ze zemí EU Itálie a Rumunsko s 20 procenty. Např. Indie nebo Indonésie pak mají vysokoškolsky vzdělaných okolo 13 procent lidí.

Zatímco v posledních zhruba deseti letech počet uchazečů o vysokoškolské studium v Česku klesal, nyní se na univerzity začínají hlásit silnější populační ročníky. Už letos se hlásilo více lidí než loni třeba na Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Další nárůst zájmu a počtu uchazečů univerzity čekají v souvislosti s rostoucí demografickou křivkou zvláště od akademického roku 2027/2028. Tehdy se budou hlásit mnozí z těch, kteří se letos hlásili na střední školy.

Na zvyšující se počty zájemců o studium a potřebu se na větší množství studentů připravit upozorňují mj. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada VŠ. Požadují navýšení obnosu peněz ze státního rozpočtu pro vysoké školství. Podle nedávného vyjádření vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity už nyní asi 11 miliard korun.

Vysoké školy proto žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem peněz na VŠ nižší než průměr zemí Evropské unie. Bez splnění těchto požadavků nebudou podle předsedkyně ČKR Mileny Králíčkové moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost.

Podle předsedy Rady VŠ Milana Pospíšila dává Česko na terciární vzdělávání 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 procenta (v ČR se dělí terciární vzdělávání na vyšší odborné vzdělávání a vysokoškolské vzdělávání – pozn. red.).

Ministerstvo financí počítá pro příští rok pro školy s 253,4 miliardy korun, což znamená proti letošku pokles o 11,6 miliardy. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) však tento návrh neodráží pozdější koaliční dohody a školám by peníze ubýt neměly. Se stejným obnosem jako letos by podle něj měly pracovat i univerzity. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni. Na výzkum a vývoj ve školství bylo pro letošek vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z EU.