Vrtulníček Ingenuity už podruhé vzlétl z „letiště” na Marsu. Vystoupal ještě výš

Čtvrteční testovací vzlet z pomyslného letiště na povrchu marsovského kráteru Jezero byl naplánován na 11:30 SELČ.

Jak potvrzují první data, které na Zemi tento den poslal robotický průzkumník Perseverance (Vytrvalost), který na Mars helikoptéru velikosti malého dronu v únoru dopravil, Ingenuity se tentokrát vznesla do výšky pěti metrů, kde podle plánu chvílí setrvala a následně v náklonu pěti stupňů provedla horizontální let do vzdálenosti dvou metrů.

Zde se vrtulník měl podle popularizátora kosmonautiky a astronoma Michala Václavíka z České kosmické kanceláře několikrát pootočit kolem podélné osy a provést snímkování okolí barevnou kamerou. A nakonec se měl vrátit zpět nad místo vzletu a přistát.

Podle prvních zpráv z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v kalifornské Pasadeně se vše skutečně podařilo a celý manévr trval 51,9 sekundy. Vědci zatím zveřejnili fotografii pořízenou černobílou navigační kamerou na „břiše” Ingenuity, stejně tak záběr pořízený nedalekým roverem - i v barevné verzi.

Pondělní „skok” v řídké marsovské atmosféře nad tamním kráterem Jezero se uskutečnil do výšky něco málo přes tři metry, kde Ingenuity chvíli setrvala, otočila se okolo svislé osy, dosedla zpět na povrch Marsu a pak zastavila své rotory. Celkově při první akci setrvala v tamním vzduchu 39 sekund, napsal portál Space.com.

„Pro třetí let se plánuje opět operační výška pět metrů, ale horizontální let bude do vzdálenosti 50 m. Ingenuity se bude také pohybovat vyšší rychlostí,” doplnil Václavík.

Původně měl vrtulník poprvé vzlétnout už ke konci předminulého týdne, vědci však tehdy narazili na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci.

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci vážící 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je mnohem náročnější než na Zemi, vrtule tak musely vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než u pozemské helikoptéry.

Vrtulník nenese žádné vědecké přístroje, jeho úkolem je vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA už dříve uvedla, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na naší planetě, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové.

Samotný rover Perseverance navíc tento týden poprvé vyrobil na Marsu kyslík.

Vozítku se pomocí aparátu MOXIE podařilo rozštěpit oxid uhličitý odebraný z tamní atmosféry na kyslík a uhlík, přičemž podle NASA je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.